Jakub Venglář

Vítejte v zemi, která vám za 24 hodin dá estetickou nálož, že si budete připadat, jako by na vás spadla Sixtinská kaple. Mešity, lázně, domy boháčů, bazary, zříceniny, podzemní města…Všechna tahle nádhera hrozí přetížením mozku a kdo má dost, utíká ke strohosti pouště či za přechody neznámých hor. Avšak nejzásadnější impresi z Íránu utváří lidé. Je téměř nemožné nastoupit do autobusu, aniž byste se osobně seznámili s řidičem, jeho pomocníkem i šéfem nádraží. Ze všech stran zní „Welcome to Iran“. Před jejich nelidskou zdvořilostí není úniku.

Bohužel hned vedle všech těch mešit, hor a úsměvů se plíží ještě jeden dojem. Dojem bezmoci, který je slyšet v hlase všech, kdo mluví o cenzuře, propagandě a nesmyslnosti světa, ve kterém musí žít. To, co je pro turistu levný ráj na zemi, se pro všechny, kdo nepřijíždějí ze západu s roličkou eur, rychle obrací v past. Írán je krásný, ale složitý svět, který zalézá pod kůži lépe než pouštní písek…

Přednáší Jakub Venglář, který s notnou dávkou nadhledu vypráví nebo píše o krásných zemích, zajímavých lidech a průšvizích, co čekají v místech, kde se noha průměrného turisty málokdy otiskne.