Hvězdárna Kroměříž

Astronomie, a to hlavně populárně-vědecká, má v Kroměříži bohatou tradici. V letech 1878–1915 totiž působil v Kroměříži prof. Ferdinand Nábělek, který organizoval populární astronomické přednášky pro veřejnost, psal odborné články a spisy a jeho mapy byly známé i v zahraničí. Stal se tak fakticky zakladatelem tradice moderní astronomie v Kroměříži, a tato tradice je jeho pokračovateli udržována již přes 120 let.

První astronomické zařízení bylo ovšem v Kroměříži postaveno až v roce 1947 na popud vynikajícího astronoma amatéra Čeňka Šilera, který s pomoci B. Hoferka postavil na svém dvoře nedaleko dnešního autobusového nádraží soukromou hvězdárnu. Čeněk Šiler publikoval dlouhá léta své fotografie v časopise Říše hvězd a jeho odborné příspěvky dosahovaly vynikající úrovně. Čeněk Šiler zemřel v roce 1965 a po jeho smrti bylo v roce 1968 započato na popud nadšeného amatéra Josefa Hudce s výstavbou městské hvězdárny v Dolních zahradách.

Při stavbě bylo použito původního vybavení z Šilerovy hvězdárny, byla použita kupole a dalekohled, který svému účelu slouží v kupolí hvězdárny dodnes. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1971 a to hlavně díky nezměrnému úsilí Josefa Hudce, který celou stavbu postavil doslova vlastníma rukama, neboť mu pomáhali pouze nejbližší příbuzní a několik známých. Josef Hudec měl s hvězdárnou dalekosáhlé plány, ovšem jeho smrt v roce 1972 zastavila veškeré aktivity kolem hvězdárny. Dílo zůstalo nedokončené a chátralo, zázemí dalších zájemců o astronomii chybělo. Měst. NV proto předal hvězdárnu do zprávy Domů Kultury v Kroměříži a též odkoupil dalekohled od rodiny Šilerovy. Fotografie z průběhu výstavby Hvězdárny Kroměříž jsou uvedeny v galerii v sekci Hvězdárna Kroměříž.

V roce 1973, k 500. výročí narození Mikuláše Kopernika, založili studenti kroměřížského gymnázia pod vedením Otakara Lukáše astronomický kroužek, který pracoval pod správou Domů Kultury Kroměříž. Na podzim téhož roku byla hvězdárna otevřena pro veřejnost. V počátcích činnosti se počet členů kroužku pohyboval kolem 20 a počet návštěvníků v jednom roce se pohyboval kolem 200. Astronomický kroužek též pořádal přednášky pro veřejnost a též se účastnil různých odborných akci.

Během 80. a 90. let činnost kroužku stagnovala a členové se soustředili pouze na činnost nezbytně nutnou na udržení základního chodu astronomického kroužku. Výjimkou byl pouze rok 1985 a 1986, kdy očekávala nejširší veřejnost návrat komety Halley a kdy došlo k nebývalému zvýšení zájmu o astronomii právě v řadách nejširší veřejnosti. V těchto letech se pohyboval počet návštěvníků během jednoho roku kolem 1000 a členové astronomického kroužku pořádali velké množství populárně-vědeckch přednášek pro veřejnost. Ovšem kometa Halley opustila vnitřní části Sluneční soustavy a s tím, jak se vzdalovala od Země, klesal zájem veřejnosti a také samotných členů astronomického kroužku o Hvězdárnu Kroměříž. Největší útlum v činnosti kroužku nastal v první polovině 90. let, kdy hvězdárna prakticky pouze chátrala.

Od roku 1996 se ovšem opět obnovila činnost kroužku pod vedením Ing. Jakuba Koukala jak na poli vědeckém, tak i na poli populárně-vědeckém. Zvýšení zájmu o Hvězdárnu Kroměříž opět souviselo s návratem jasných, pouhým okem pozorovatelných komet (v roce 1996 Hyakutake a v roce 1997 Hale-Bopp). Právě během návratu "komety století" Hale-Bopp stoupl počet návštěvníků Hvězdárny Kroměříž v roce 1997 na 435, což byl rekord v návštěvnosti právě od návratu komety Halley. Od roku 1997 se pohybuje počet návštěvníků Hvězdárny Kroměříž každý rok mezi 300 až 400 zájemci o astronomii ročně, což je vzhledem k současnému zájmu veřejnosti o vědu a vzhledem k počtu obyvatel města Kroměříž (31 000) poměrně uspokojující fakt, který svědčí o tom, že činnost členů astronomického kroužku není v současné situaci na poli osvětovém zbytečná.

Do rozvoje hvězdárny ovšem zasáhla v roce 1997 povodeň, která čerstvě opravenou hvězdárnu zdevastovala a též zničila část optického vybavení. Proto členové astronomického kroužku zakoupili z příspěvku od města Kroměříže nové přenosné dalekohledy, které slouží jak k odborné činnosti, tak také k osvětové činnosti.

Astronomický kroužek pořádá pravidelně přednášky pro střední a základní školy, které bývají často spojovány i s pozorováním na hvězdárně. Členové kroužku se též zúčastnili jako odborný doprovod Expedice Saros 1999 za úplným zatměním Slunce v Maďarsku, které bylo posledním zatměním Slunce v tomto tisíciletí na Zemí. Expedice, která proběhla jako akce CK Marion-Tour, se zúčastnilo celkem 79 zájemců z rád široké veřejnosti. Členové astronomického kroužku si přivezli z expedice velké množství fotografického materiálu, který byl ještě řadu měsíců po zatmění výstavován v různých institucích na území města Kroměříže. Astronomický kroužek též připravil o úplném zatmění Slunce ve spolupráci s Knihovnou kroměřížská přednášku pro širokou veřejnost, která se setkala s velkým zájmem veřejnosti.

Hvězdárna Kroměříž disponuje v současné době poměrně variabilním vybavením dalekohledy, tyto dalekohledy jsou většinou mobilní a umožňují pořádání výjezdu do okolních obcí za účelem uspořádaní pozorování pod noční oblohou přímo v obcích, že kterých se jejich obyvatelé těžko dostáváji do Kroměříže. Dalekohledové vybavení Hvězdárny Kroměříž je v současné době následující:

• reflektory typu Newton o rozměrech 240/1200, 200/1200 a 114/500
• refraktory o rozměrech 110/1600, 55/800