V paprscích slunce

ST 18/5 20.00 Film sleduje život běžné pchjongjangské rodiny, jejíž dcera byla vybrána k účasti na jedné z mnoha slavných korejských „spartakiád". Ritualizované výbuchy barev a radosti ostře kontrastují s vybledlou každodenní realitou, která nepůsobí ani tak hrozivě, jako spíš zcela surreálně. Film portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii.

V paprscích slunce

ruský V lučach solnca
Dokumentární
Rusko / Česko / Německo / Severní Korea / Lotyšsko, 2015, 106 min
přístupné bez omezení
titulky

Režie: Vitalij Manskij
Scénář: Vitalij Manskij
Kamera: Alexandra Ivanova

V průběhu jednoho roku sleduje film život běžné pchjongjangské rodiny, jejíž dcera byla vybrána k účasti na jedné z mnoha slavných korejských „spartakiád". Ritualizované výbuchy barev a radosti ostře kontrastují s vybledlou každodenní realitou, která nepůsobí ani tak hrozivě, jako spíš zcela surreálně, jako příznačný život za zrcadlem. Film portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii. Precizně inscenované obrazy filmu zdvojují princip běžný pro život „v nejkrásnější zemi na východní straně zeměkoule", téměř hororovou sebeinscenaci vlastních životů obyvatel. (MFDF Ji.hlava)

Tento projekt je naprosto jedinečný. Zahraniční firma získává povolení natáčet dokumentární film na území KLDR, nejuzavřenější země světa, opravdu jen výjimečně. V ruské historii se poprvé natáčí společný film ruských a severokorejských dokumentaristů. Vedení severokorejské kinematografie schválilo základní scénář filmu. Dále máme záruky na poskytnutí pomoci při realizaci natáčení. Už díky těmto okolnostem lze tvrdit, že o film bude zájem nejen v Rusku, ale i za jeho hranicemi.
Co se o této zemi ve světě ví? Kdybychom provedli průzkum u kolemjdoucích v ulicích různých zemí světa, slyšeli bychom přibližně stejné odpovědi: Agrese, hrozba, diktatura, uzavřenost, odmítání vpustit si kohokoli do svého světa, hlad, neměnná stranická linie a samozřejmě Kim Ir-sen, stojící v čele této dynastie, a po něm Kim Čong-il a Kim Čong-un…
Člověk má pocit, že je ta země nepropustně uzavřená, nenatáčí se v ní, nedělají se rozhovory, není v ní život. Existuje jen oficiální linie a nekonečné vojenské přehlídky. Je to vůbec možné? Zdálo by se, že zkušenosti jiných diktátorských států celému světu jasně ukázaly, že diktatura nevydrží věčně, že její vládci většinou neskončí právě nejlépe, lidé z takových území prchají pryč a rozhodně se snaží pro svoji zemi něco udělat. V tomto případě však jde o fenomenální diktaturu, ve které lidé pokorně žijí už víc jak padesát let.
Z Koreje k nám prosakuje jen to, jak lidé pochodují, pracují, zpívají a pláčí. Přičemž to všechno dělají společně. To člověka samozřejmě ohromuje. Ohromuje ho především synchronnost činností těch lidí. Přitom jsou to normální lidé. Zdálo by se, že je to mnoho různých lidí. Jsou velcí i malí, staří i mladí, jsou to muži i ženy. Určitě o něčem přemýšlejí, někoho milují, mají svá trápení, bývají nemocní a radují se z obyčejných věcí.
Záběry natočené v Severní Koreji v den, kdy zemřel Kim Ir-sen, viděl celý svět. Ale vidět něco ještě neznamená to pochopit. A chápat to, co se děje, je důležité. Celý korejský lid ronil krvavé slzy – tak zní jedno z oficiálních prohlášení. Ale kdo jsou ti vzlykající lidé? Člověk by ty lidi, kteří žijí ve stejnou dobu a na stejné planetě jako my, chtěl pochopit. Zájem o tuto zemi je obrovský. Ale ukojit zvědavost je prakticky nemožné. Náš film se pokusí probourat v téhle zdi díru. Bude vyprávět o obyčejné korejské rodině. o takzvané buňce společnosti. Slovo buňka bude ve filmu dále dramaturgicky a vizuálně rozvedeno. Nejprve totiž diváka seznámíme s jednou konkrétní rodinou a v závěru dokumentu uvidíme, jak se skutečně stane malou buňkou či moderně řečeno jedním pixelem na obrovském plátně, sestávajícím z desítek tisíc lidí utvářejících obraz oslavující stát i jeho vládce. (Česká televize)

ČSFD (83%) | ČESKÝ WEB FILMU

Ocenění:
MFDF Ji.hlava 2015 – Nejlepší dokumentární film střední a východní Evropy

MFF Trieste 2015 – Nejlepší dokument

MFF Black Nights Talinn 2015 – Zvláštní cena poroty za nejlepší režii

Jak žijí nejšťastnější lidé na světě? V paprscích slunce KLDR - Monika Zavřelová, iDNES.cz

RECENZE:

ČervenýKoberec.cz (Martin Brys) ****

"Dokumentární film ruského režiséra Vitalije Manského o životě severokorejské holčičky Zin-mi. Důvtipně zobrazuje faleš, která pohlcuje život v zemi, kde vládne poslední komunistický režim stalinistického typu. Celý snímek je místy dost zdlouhavý, někdy až tak, že to diváka rozčiluje, což je v…" (více)