Troška humoru nikoho nezabije aneb zábavná talkshow Zdeňka Trošky

Pro širokou obec filmového publika je určen zábavný pořad Troška humoru nikoho nezabije, jehož hlavní hvězdou je oblíbený filmový režisér Zdeněk Troška. Známý tvůrce, jenž v posledních letech servíruje jednu lidovou komedii za druhou, je také zdatný režisér divadelních oper (Don Carlos, Carmen, Rusalka), a stejně tak umí pobavit publikum svými klasicky pojatými pohádkami nebo humorně laděným vyprávěním. Dokladem toho je i pořad, s nímž do Kroměříže přijede. Předprodej vstupenek od 9. 10. 2015.

Zdeněk Troška - nejslavnější hoštický rodák se narodil 18. května 1953. Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu na Lycée Camot, kde také odmaturoval. Po návratu do Československa vystudoval v roce 1978 pražskou FAMU - obor filmová a televizní režie.

Po studiu se jako pomocný režisér podílel na filmu Krakonoš a lyžníci (1980) režisérky Věry Plívové-Šimkové, na komedii Zdeňka Podskalského Křtiny (1981) a filmu Revue na zakázku (1982). Jako druhý režisér se podílel roku 1980 na dětském filmu Muž přes palubu. Prvním samostatným debutem Zdeňka Trošky byl povídkový film Jak rodí chlap, který měl premiéru 1. 8. 1979 . Do širšího podvědomí diváků se ovšem dostal velmi úspěšnou komedií z prostředí základní školy Bota jménem Melichar (1983). Na konkurzu do filmu potkal též mladičkou Veroniku Kánskou, kterou též v roce 1983 obsadil do role Blaženy v nestárnoucí trilogii bláznivých, letních komedií Slunce, seno, jahody (1983), posléze i Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991).

V roce 1987 vytvořil první ze svých krásných pohádek o princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaelou Kuklovou a Janem Potměšilem v hlavních rolích. Další nezapomenutelnou pohádkou byla Princezna ze mlejna (1994), která se zapsala do srdcí mnoha dětských i dospělých diváku. Hláška malého čerta v podání Yvetty Blanarovičové „Já jsem malej, ale šikovnej“ stejně jako řada výroků z trilogie Slunce, seno dokonale zlidověla.

Mezi jeho méně známé filmy, které „převálcoval“ úspěch jeho sluncesenové trilogie, patří například historický film Poklad hraběte Chamaré (1984) nebo komorní snímek Zkouškové období (1990).

V roce 1999 Zdeněk Troška natočil další z krásných pohádek o lásce Z pekla štěstí s Míšou Kuklovou a Miroslavem Šimůnkem. o rok později přichází do kin pokračování veleúspěšné pohádky Princezna ze mlejna, ve které se diváci setkali opět s oblíbenými postavami krásné Elišky, čertíka, vodníka, knížetepána a dalších pohádkových postav. Na divácký úspěch v roce 2001 též navazuje pohádka Z pekla štěstí II. o rok později přichází romantický film Andělská tvář.

V roce 2003 natáčí Zdeněk první ze série komediálních filmů Kameňák, které byly inspirovány řadou českých kameňáckých vtipů a českým lidovým humorem. Ve třech humorných filmech se objevují populární herci jako Václav Vydra, Jana Paulová, Marek Vašut a řada, řada dalších. V únoru 2008 má premiéru další okouzlující příběh z pohádkové dílny Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. Pohádka se natáčela též v jižních Čechách – v Týně nad Vltavou, Žabovřeskách, ve staré oboře u Hluboké nad Vltavou. V pořadí již sedmá komedie režiséra Zdeňka Trošky je Doktor od jezera hrochů, podle stejnojmenné knihy Miroslava Švandrlíka, film který měl premiéru 25. 2. 2010. Ve filmu se setkáme s řadou oblíbených herců – Jiřím Langmajerem, Sabinou Laurinovou, Oldřichem Navrátilem, Evou Holubovou a dalšími.

V roce 2011 měla premiéru pohádka Zdeňka Trošky na motivy pohádky Boženy Němcové Čertova nevěsta, kterou prý dramaturgyně Marcela Pittermannová žertem přezdívá „první český katolický horor“. Původní pohádka Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil pojednává o princezně Ludmile, již z kletby a z rakve vysvobodil chasník Bohumil.

Po úspěchu pohádky Čertova nevěsta, Zdeněk Troška natočil po devíti letech novou filmovou komedii z venkovského prostředí na námět slovenského fanouška Ľuboše Draganovského, Babovřesky. Film se může dodnes chlubit rekordní návštěvností, neboť jej doposud v kině vidělo 652 458 diváků. Po jedničce následovaly i další dva díly Babovřesek, jež ovšem proslulosti a obliby prvního dílu nedosáhly.