Život podle Václava Havla

PÁ 21/11 20.00, NE 23/11 17.30 | přístupné bez omezení | Z šesti set hodin archivních materiálů sestříhala režisérka Andrea Sedláčková nový celovečerní dokument o Václavu Havlovi. Film vznikl v koprodukci s francouzko-německou televizí Arte, promítat se bude i v americkém Kongresu při odhalení Havlovy busty. Život podle Václava Havla odvysílá jako první zahraniční televize Arte 16. listopadu. Režie: Andre Sedláčková

Život podle Václava Havla
ČR 2014, 90 minut, od 12 let
režie : Andrea Sedláčková
Z šesti set hodin archivních materiálů sestříhala režisérka Andrea Sedláčková nový celovečerní dokument o Václavu Havlovi. Film vznikl v koprodukci s francouzko-německou televizí Arte, promítat se bude i v americkém Kongresu při odhalení Havlovy busty. Život podle Václava Havla odvysílá jako první zahraniční televize Arte 16. listopadu. Režie: Andre Sedláčková
Život Václava Havla přiblížila v celovečerním dokumentu režisérka Andrea Sedláčková. Zaměřila se na jeho rodinu, dětství, lásky, dramatickou tvorbu i politickou činnost a představila ho jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Portrét, který vznikl v koprodukci České televize a francouzsko-německé televize ARTE, se do kin dostane od 20. listopadu, oznámila dnes mluvčí filmu Martina Chvojka Reková.
"O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotní příběh velkého Evropana dosud chyběl. Hlavním vypravěčem filmu je přímo Václav Havel, na jehož život divák nahlíží prostřednictvím neznámých záběrů a fotografií z období jeho dětství, vojenské služby, divadelních začátků, chartistického i prezidentského období. Zásadní je i režisérčin osobní komentář a fakt, že ve filmu nemluví žádní pamětníci ani historici," uvedla Chvojka Reková.
Vystavět film z šesti set hodin archivních materiálů a nahrávek, stovek fotografií a osobních dokumentů pomáhali rešeršisté v Praze i v Paříži. Cenné dokumenty poskytl jeho bratr Ivan Havel a exprezidentova druhá žena Dagmar. Velkým pomocníkem při hledání materiálů byla také Knihovna Václava Havla. Režisérka čerpala i ze zahraničních zdrojů. "Ona sama se s Havlem seznámila ve svých dvaadvaceti letech v létě 1989 těsně před svou emigrací do Paříže. Později s ním natáčela rozhovor do dokumentu o listopadu 1989," dodala Chvojka Reková.
"První dvě třetiny filmu jsou plné dramatických zvratů už z toho důvodu, že období mládí a zrání bývá často zajímavější než období sbírání plodů a pomalého mizení ze scény. Postavení Havla během revoluce, prezidentské období, odchod do důchodu završený natáčením filmu Odcházení – to bylo na filmu to nejtěžší. Je totiž složité reflektovat něco, co ještě máme v živé paměti," popsala Sedláčková. I Havel z plátna říká, že jde o příběh ojedinělý, mající rysy absurdity, pohádky, tragédie i komedie.