MORAVSKÉ PAŠIJE (Teátr Víti Marčíka)

Předprodej od 10. února. Nová inscenace Teátru Víti Marčíka je připravena pro předvelikonoční – postní dobu. Stále méně lidí ví, proč se Velikonoce slaví, a slovo „pašije“ začíná být velmi cizí.Tradice pašijí se vytrácí a nebo zůstává jen v kostelech (jsou čtené nebo zpívané na květnou neděli a Velký pátek). Přitom pašije – příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista – mají velkou a bohatou historii. „Moravské pašije“ chtějí přispět k obnovení těchto tradic. Víťa Marčík přichází s pašijemi, které ztvárnil svým osobitým způsobem – lidovou formou, jako vypravěč a loutkář. Cyklus B.

Tradice pašijí se vytrácí a nebo zůstává jen v kostelech (jsou čtené nebo zpívané na květnou neděli a Velký pátek). Přitom pašije – příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista – mají velkou a bohatou historii. V každé obci se před Velikonoci pašije hrály, zpívaly, ztvárňovaly. V historii nacházíme krásná hudební díla a divadelní představení, jež se věnují tomuto tématu (J. S. Bach, B. Martinů…).

„Moravské pašije“ chtějí přispět k obnovení těchto tradic. Víťa Marčík přichází s pašijemi, které ztvárnil svým osobitým způsobem – lidovou formou, jako vypravěč a loutkář. Vážné téma hraje komediant, který u všeho byl, vše viděl a díky jeho vyprávění bude i divák vtažen do tohoto příběhu. Scénu tvoří stará rozbitá Boží muka.

Loutky vyřezala Víťova žena Eva, která se podílela na přípravě celého představení.

Když mi bylo dvanáct, viděl jsem, jak křižují Ježíše.
Říkal jsem to všem, ale nikdo mi nevěřil.
Pan farář mě vyslechl, pohladil mě po hlavě a řekl mi,
abych to už nikomu neříkal, nebo mě budou mít za blázna…
(ze scénáře)