Zahajovací koncert - 25 let zápisu do UNESCO

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d-moll s "Ódou na radost"

Akce se koná pod záštitou ministra kultury, Arcidiecéze olomoucké a hejtmana Zlínského kraje

pondělí 12. 6. 2023 v 19.00 hodin

Květná zahrada | Skleník Květné zahrady

v prodeji od 15. března
390 Kč | děti, studenti, senioři, ZTP, ZTP/P 290 Kč
čtěte více
Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín
Český filharmonický sbor Brno
Tereza Mátlová - soprán
Arnheiður Eiríksdóttir - alt
Martin Šrejma - tenor
Pavel Švingr - bas
František Macek – dirigent
 
Program:
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d-moll „S Ódou na radost“ pro orchestr, sóla a smíšený sbor
1. Allegro ma non troppo, un poco maestoso
2. Molto vivace
3. Adagio molto e cantabile
4. Presto – Allegro assai – Allegro assai vivace. Alla marcia – Andante maestoso – Allegro energico, sempre ben marcato
 
Devátá symfonie d moll op. 125, poprvé provedená v roce 1824, je poslední dokončenou symfonií Ludwiga van Beethovena. V závěrečné větě, která zhudebňuje báseň „Ode an die Freude“ Friedricha Schillera vedle orchestru Beethoven využívá i obsazení sboru a vokálních sólistů. Tím jako první tzv. symfonická kantáta představuje mezník v dějinách hudby, který ovlivnil následující generace skladatelů. Symfonie s typickou délkou provedení kolem 70 minut zřetelně přesahuje do té doby obvyklé rozměry a připravila tak půdu pro symfonie období romantismu, z nichž některé jsou celovečerní (Bruckner, Mahler). Dnes je „Beethovenova Devátá“ jedním z nejpopulárnějších děl klasické hudby po celém světě. V roce 1972 vyhlásila Rada Evropy hlavní téma poslední věty za svou hymnu, 1985 ji přijalo Evropské společenství jako oficiální evropskou hymnu. Ve zdůvodnění se uvádí, že „symbolizuje hodnoty sdílené všemi a jednotu v rozmanitosti“. Autograf, který je uložen ve Státní knihovně v Berlíně, byl zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO.
 
Tereza Mátlová je operní i muzikálová zpěvačka. Vystudovala hru na flétnu, klavír a zpívala v Kühnově dětském sboru. Absolvovala operní zpěv na pražské HAMU u M. Hajòssyové, dále u V. Hudecové v Bratislavě, u V. Chmela a u H. Rillinga na stuttgartské Bachově Akademii. Obdržela cenu „Talent roku“ na operním festivalu v irském Wexfordu, byla nominována na Cenu Thálie 2016 (Konstance v Mozartově Únosu ze Serailu). Účinkuje v Národním divadle v Praze, v Severočeském divadle v Ústí nad Labem i na světových hudebních scénách. Natočila operu Mirandolína B. Martinů (Supraphon) a u agentury GOJA vydala sólové CD a CD Hvězda betlémská společně s Karlem Gottem. Tereza často spolupracuje s Českou televizí, Českým rozhlasem, TV Nova, TV Prima a TV Barrandov.
 
Islandská mezzopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je od sezony 2020/21 sólistkou Opery Národního divadla v Praze, v letech 2018–2020 byla členkou operního studia při Opeře v Kolíně nad Rýnem. Arnheiður vystudovala zpěv na konzervatoři v Reykjavíku (2007–2012) a pokračovala na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst pod vedením Sebastiana Vittucciho, Christopha Ulricha Meiera a Reto Nicklera. Ještě během studií se představila jako Cherubín, Meg Page (Verdi: Falstaff) a Andronico (Händel: Tamerlan) v zámeckém divadle ve vídeňském Schönbrunnu, Dorabella v Daegu Opera House v Jižní Koreji a Jeníček (Jeníček a Mařenka) v Islandské opeře. Spolupracovala s dirigenty jako Claude Schnitzler, Alfred Eschwé, Stefan Soltesz, Rainer Mühlbach, Jaroslav Kyzlink a Karl-Heinz Steffens a s režiséry jako Grischa Asagaroff, Lydia Steier, Jean Renshaw, Magdalena Švecová a Calixto Bieito.
 
Martin Šrejma absolvoval Pražskou konzervatoř ve třídě prof. J. Kotouče. Během studií se stal laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2002 a 2004), v roce 2004 mu byla udělena také cena Národního divadla v Praze. V roce 2004 studoval v italské Parmě na konzervatoři Arriga Boita u L. Bizzi a E. Furlottiho; zúčastnil se mistrovských kursů v Itálii, v létě 2009 u M. Freni a v roce 2011 u T. Krauseho. V roce 2005 se stal sólistou Státní opery Praha, od roku 2012 je sólistou Opery Národního divadla v Praze. Hostuje rovněž v Národním divadle Brno, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v Divadle J. K. Tyla v Plzni a na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. 
 
Pavel Švingr absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera. Je držitelem cen z písňové soutěže B. Martinů v Praze, Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a mezinárodní soutěže Kammeroper Schloss Rheinsberg. V roce 2012 debutoval v Národním divadle v Praze a a v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V letech 2013–2015 byl v angažmá v Severočeském divadle v Ústí nad Labem, od sezony 2014/2015 je sólistou Opery Národního divadla v Praze. Intenzívně se věnuje také koncertní činnosti. Je držitelem Ceny ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let.
 
Mladý český dirigent František Macek si získává uznání díky své výrazné energii a intenzitě hudebního projevu (festival Pražské jaro). Od sezóny 2023-24 se ujme role šéfdirigenta Státního komorního orchestru Žilina. Toto prestižní jmenování následuje po jeho slovenském debutu s orchestrem na středoevropském festivalu koncertního umění Allegretto, kde v roce 2021 získal Hlavní cenu. František Macek je také absolutním vítězem mezinárodní dirigentské soutěže v polských Katovicích. Své umění již úspěšně prezentoval na mezinárodní scéně a spolupracoval s renomovanými orchestry, jako je Orquesta de Valencia, Singapore Symphony Orchestra, Opéra Orchestre National Montpellier, Sinfonietta Cracovia, Norrköping Symfoniorkester a Symfonický orchestr Filharmonie Karola Szymanowského. Jako vrchol příští sezóny ho čeká vystoupení s orchestrem Wiener Concert-Verein v sále Musikverein ve Vídni.
 
Český filharmonický sbor Brno (zal. 1990) představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění. Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků. Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár a vystupuje na všech prestižních evropských festivalech i významných koncertech. Za úspěchy tělesa stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Asistentem sbormistra je Michael Dvořák.
 
Filharmonie Bohuslava Martinů (zal. 1946 jako Symfonický orchestr n. p. Baťa) je profesionálním symfonickým orchestrem sídlícím v Kongresovém centru Zlín. Její repertoár sestává nejen ze stěžejních symfonických děl, ale i skladeb přesahující oblast vážné hudby jako šanson, jazz, rock, pop nebo hudba filmová. Orchestr pořádá každoročně více než stovku koncertů a pravidelně spolupracuje s mnoha předními českými i zahraničními dirigenty (P. Altrichter, J. Hrůša, T. Hanus, T. Netopil, S. Vavřínek, J. Klecker V. Spurný aj.). Od sezony 2021–22 zastává pozici šéfdirigenta Robert Kružík, hlavními hostujícími dirigenty jsou Leoš Svárovský a Tomáš Brauner. 
 
 
zpět nahoru



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

březen 2024

po4111825
út5121926
st6132027
čt7142128
18152229
so29162330
ne310172431

Do

duben 2024

po18152229
út29162330
st3101724
čt4111825
5121926
so6132027
ne7142128
Potvrďte vybrané odbobí