Svatební košile - Antonín Dvořák

25. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž, léto 2024

čtvrtek 13. 6. 2024 v 19.00 hodin

(asi 2 hodiny)

Květná zahrada | Skleník Květné zahrady

v prodeji od 15. března
390 Kč | děti, studenti, senioři, ZTP, ZTP/P 320 Kč
čtěte více

Zahajovací koncert uvede známou kantátu na text Karla Jaromíra Erbena. Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize, která bude celý koncert natáčet. o termínu uvedení koncertu v televizi vás budeme včas informovat. 

Antonín Dvořák: Svatební košile
Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle balady Karla Jaromíra Erbena, op. 69
 
  • Filharmonie Bohuslava Martinů
  • Český filharmonický sbor Brno
  • Mária Porubčinová - Dívka
  • Aleš Briscein - Umrlec
  • Jiří Brückler - Vypravěč
  • František Macek – dirigent
  • Jiří Vejvoda - moderátor
 
Koncem 70. let 19. století obliba hudby Antonína Dvořáka rostla stále více i v mezinárodním měřítku, a to obzvláště v Anglii. Tyto okolnosti vedly k tomu, že roku 1883 získal zakázku na kompozici kantáty pro sólové hlasy, sbor a orchestr pro prestižní birminghamský festival 1885. Jako námět si skladatel zvolil Svatební košili z Erbenovy sbírky Kytice, baladu s vysoce dramatickým dějem a řadou vyostřených situací: Nešťastná dívka oplakává své zemřelé rodiče a sourozence a čeká na návrat svého milovaného, který je již mnoho let v cizině. Ten jí kázal, aby na něj myslela a třetím rokem začala vyšívat svatební košile, protože až se vrátí, tak se vezmou. Modlitba k Panně Marii a rouhavá myšlenka dívky – “milého z ciziny mi vrať — aneb život můj náhle zkrať” – se bezmála stane pravdou: Za okny světnice se objevuje její milý, který ji láká ven: “Dřív než se vzbudí kohouti, musím tě za svou pojmouti.” Následuje hrůzostrašná cesta noční krajinou, během níž postupně odhazuje předměty, které si dívka vzala s sebou: křížek, růženec a modlitební knížku. Dvojice doputuje na hřbitov, který jí mládenec představuje jako svůj domov. Vyděšená dívka až zde pochopí, že její milý je vlastně živoucí mrtvolou. Snaží se před ním uniknout a je zachráněna až při prvních ranních paprscích, když se modlí ukrytá v márnici k Panně Marii a lituje svého hříchu. 
I přesto, že Svatební košile vznikly na objednávku pro Anglii, se premiéra uskutečnila na domácí půdě, a to 28. a 29. března 1885 v Plzni pod taktovkou Antonína Dvořáka osobně. Na festivalu Birminghamu v létě téhož roku kantáta zazněla v podání monumentálního čtyřsetčlenného sboru, stopadesátičlenného orchestru a skladatele za dirigentským pultem. Sklidila nevídaný úspěch a překonala veškerá Dvořákova očekávání. Tento triumf vedl k dalším provedením nejen ve Velké Británii, ale i ve Spojených státech. Na jaře roku 1904 měl Dvořák Svatební košile uvést také v Kroměříži, ke které měl velmi vřelý vztah a kde již dirigoval své Stabat Mater, Requiem i Svatou Ludmilu. Ke koncertu však již nedošlo, protože skladatel týden před plánovaným provedením, 1. května 1904, zemřel. 
 
Mária Porubčinová je jednou z vynikajících slovenských vokálních umělkyň reprezentujících vysokou úroveň slovenské vokální školy. Zpěv vystudovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě Zlatice Livorové. Jevištní debut se uskutečnil roku 2005 titulní rolí ve Dvořákově Rusalce na scéně Janáčkova divadla v Brně. Od té doby působila v operních domech jako Státní opeřa v Banské Bystrici, kde roku 2009 za roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě získala Cenu Literárního fondu a nominaci na Dosky 2009, ve Staatstheater Braunschweig v Německu, ve Slovenském národním divadle či v Národním divadle v Praze. 
 
Aleš Briscein původně vystudoval hru na klarinet a saxofon a poté operní zpěv na Pražské konzervatoři. Ve studiích pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 1995 začal vystupovat ve Státní opeře Praha, dnes hostuje v řadě našich divadel, a především zpívá na prestižních scénách v zahraničí, např. v Paříži, Berlíně nebo na Salcburském festivalu. Na repertoáru má zejména lyrické partie v Mozartových operách, role v operách Leoše Janáčka a též Wagnerova Lohengrina, Dvořákova Dimitrije a Smetanova Dalibora.
 
Barytonista Jiří Brückler studoval zpěv na Pražské konzervatoři pod vedením Jiřího Kotouče a od roku 2008 pokračoval ve studiích na HAMU v Praze u Romana Janála. V roce 2005 debutoval ve Státní opeře Praha jako Lovec v Rusalce a v roce 2012 v historické budově Národního divadla jako Henry Cuffe v Glorianě. V sezoně 2011/2012 přijal angažmá ve Státní opeře Praha, od roku 2012 je sólistou Opery Národního divadla a Státní opery. Je také pravidelným hostem v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v Národním divadle v Brně a dalších českých scénách. 
 
Mladý český dirigent František Macek si získává uznání díky své výrazné energii a intenzitě hudebního projevu (festival Pražské jaro). Od sezóny 2023-24 je šéfdirigentem Státního komorního orchestru Žilina, se kterým debutoval v roce 2021 a získal Hlavní cenu festival Allegretto. František Macek je také vítězem mezinárodní dirigentské soutěže v polských Katovicích. Úspěšně se etabluje na mezinárodní scéně a spolupracoval již s mnoha renomovanými orchestry, jako je Orquesta de Valencia, Singapore Symphony Orchestra, Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu (NOSPR), Opéra Orchestre National Montpellier, Sinfonietta Cracovia nebo Wiener Concert-Verein. V příští sezóně ho kromě pravidelných návratů k orchestrům v České republice, Slovensku a Polsku čekají také debutové vystoupení ve Švédsku a Maďarsku.
 
Český filharmonický sbor Brno (zal. 1990) představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění. Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků. Sbor vystupuje na všech prestižních evropských festivalech i významných koncertech. 
Za úspěchy tělesa stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje více než padesát let. Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Ročně absolvuje přes devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Druhým sbormistrem tělesa je Joel Hána. 
 
Filharmonie Bohuslava Martinů (zal. 1946 jako Symfonický orchestr n. p. Baťa) je profesionálním symfonickým orchestrem sídlícím v Kongresovém centru Zlín. Její repertoár sestává nejen ze stěžejních symfonických děl, ale i skladeb přesahující oblast vážné hudby jako šanson, jazz, rock, pop nebo hudba filmová. Orchestr pořádá každoročně více než stovku koncertů a pravidelně spolupracuje s mnoha předními českými i zahraničními dirigenty (J. Hrůša, T. Hanus, P. Altrichter, S. Vavřínek, J. Klecker, V. Spurný aj.). Od sezony 2021–22 zastává pozici šéfdirigenta Robert Kružík, hlavními hostujícími dirigenty jsou Leoš Svárovský a Tomáš Brauner. 

Prodej od 15. 3. 2024 na pokladnách Domu kultury v Kroměříži a online na www.dk-kromeriz.cz

zpět nahoru



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

červen 2024

po3101724
út4111825
st5121926
čt6132027
7142128
so18152229
ne29162330

Do

červenec 2024

po18152229
út29162330
st310172431
čt4111825
5121926
so6132027
ne7142128
Potvrďte vybrané odbobí