Svatební košile - Antonín Dvořák
25. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž, léto 2024
čtvrtek 13. 6. 2024 v 19.00 hodin
(asi 2 hodiny)
Květná zahrada | Skleník Květné zahrady
v prodeji od 15. března
390 Kč | děti, studenti, senioři, ZTP, ZTP/P 320 KčZahajovací koncert uvede známou kantátu na text Karla Jaromíra Erbena. Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize, která bude celý koncert natáčet. o termínu uvedení koncertu v televizi vás budeme včas informovat.
Antonín Dvořák: Svatební košile
Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle balady Karla Jaromíra Erbena, op. 69
- Filharmonie Bohuslava Martinů
- Český filharmonický sbor Brno
- Mária Porubčinová - Dívka
- Aleš Briscein - Umrlec
- Jiří Brückler - Vypravěč
- František Macek – dirigent
- Jiří Vejvoda - moderátor
Koncem 70. let 19. století obliba hudby Antonína Dvořáka rostla stále více i v mezinárodním měřítku, a to obzvláště v Anglii. Tyto okolnosti vedly k tomu, že roku 1883 získal zakázku na kompozici kantáty pro sólové hlasy, sbor a orchestr pro prestižní birminghamský festival 1885. Jako námět si skladatel zvolil Svatební košili z Erbenovy sbírky Kytice, baladu s vysoce dramatickým dějem a řadou vyostřených situací: Nešťastná dívka oplakává své zemřelé rodiče a sourozence a čeká na návrat svého milovaného, který je již mnoho let v cizině. Ten jí kázal, aby na něj myslela a třetím rokem začala vyšívat svatební košile, protože až se vrátí, tak se vezmou. Modlitba k Panně Marii a rouhavá myšlenka dívky – “milého z ciziny mi vrať — aneb život můj náhle zkrať” – se bezmála stane pravdou: Za okny světnice se objevuje její milý, který ji láká ven: “Dřív než se vzbudí kohouti, musím tě za svou pojmouti.” Následuje hrůzostrašná cesta noční krajinou, během níž postupně odhazuje předměty, které si dívka vzala s sebou: křížek, růženec a modlitební knížku. Dvojice doputuje na hřbitov, který jí mládenec představuje jako svůj domov. Vyděšená dívka až zde pochopí, že její milý je vlastně živoucí mrtvolou. Snaží se před ním uniknout a je zachráněna až při prvních ranních paprscích, když se modlí ukrytá v márnici k Panně Marii a lituje svého hříchu.
I přesto, že Svatební košile vznikly na objednávku pro Anglii, se premiéra uskutečnila na domácí půdě, a to 28. a 29. března 1885 v Plzni pod taktovkou Antonína Dvořáka osobně. Na festivalu Birminghamu v létě téhož roku kantáta zazněla v podání monumentálního čtyřsetčlenného sboru, stopadesátičlenného orchestru a skladatele za dirigentským pultem. Sklidila nevídaný úspěch a překonala veškerá Dvořákova očekávání. Tento triumf vedl k dalším provedením nejen ve Velké Británii, ale i ve Spojených státech. Na jaře roku 1904 měl Dvořák Svatební košile uvést také v Kroměříži, ke které měl velmi vřelý vztah a kde již dirigoval své Stabat Mater, Requiem i Svatou Ludmilu. Ke koncertu však již nedošlo, protože skladatel týden před plánovaným provedením, 1. května 1904, zemřel.
Mária Porubčinová je jednou z vynikajících slovenských vokálních umělkyň reprezentujících vysokou úroveň slovenské vokální školy. Zpěv vystudovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě Zlatice Livorové. Jevištní debut se uskutečnil roku 2005 titulní rolí ve Dvořákově Rusalce na scéně Janáčkova divadla v Brně. Od té doby působila v operních domech jako Státní opeřa v Banské Bystrici, kde roku 2009 za roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě získala Cenu Literárního fondu a nominaci na Dosky 2009, ve Staatstheater Braunschweig v Německu, ve Slovenském národním divadle či v Národním divadle v Praze.
Aleš Briscein původně vystudoval hru na klarinet a saxofon a poté operní zpěv na Pražské konzervatoři. Ve studiích pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 1995 začal vystupovat ve Státní opeře Praha, dnes hostuje v řadě našich divadel, a především zpívá na prestižních scénách v zahraničí, např. v Paříži, Berlíně nebo na Salcburském festivalu. Na repertoáru má zejména lyrické partie v Mozartových operách, role v operách Leoše Janáčka a též Wagnerova Lohengrina, Dvořákova Dimitrije a Smetanova Dalibora.
Barytonista Jiří Brückler studoval zpěv na Pražské konzervatoři pod vedením Jiřího Kotouče a od roku 2008 pokračoval ve studiích na HAMU v Praze u Romana Janála. V roce 2005 debutoval ve Státní opeře Praha jako Lovec v Rusalce a v roce 2012 v historické budově Národního divadla jako Henry Cuffe v Glorianě. V sezoně 2011/2012 přijal angažmá ve Státní opeře Praha, od roku 2012 je sólistou Opery Národního divadla a Státní opery. Je také pravidelným hostem v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v Národním divadle v Brně a dalších českých scénách.
Mladý český dirigent František Macek si získává uznání díky své výrazné energii a intenzitě hudebního projevu (festival Pražské jaro). Od sezóny 2023-24 je šéfdirigentem Státního komorního orchestru Žilina, se kterým debutoval v roce 2021 a získal Hlavní cenu festival Allegretto. František Macek je také vítězem mezinárodní dirigentské soutěže v polských Katovicích. Úspěšně se etabluje na mezinárodní scéně a spolupracoval již s mnoha renomovanými orchestry, jako je Orquesta de Valencia, Singapore Symphony Orchestra, Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu (NOSPR), Opéra Orchestre National Montpellier, Sinfonietta Cracovia nebo Wiener Concert-Verein. V příští sezóně ho kromě pravidelných návratů k orchestrům v České republice, Slovensku a Polsku čekají také debutové vystoupení ve Švédsku a Maďarsku.
Český filharmonický sbor Brno (zal. 1990) představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění. Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků. Sbor vystupuje na všech prestižních evropských festivalech i významných koncertech.
Za úspěchy tělesa stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje více než padesát let. Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Ročně absolvuje přes devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Druhým sbormistrem tělesa je Joel Hána.
Filharmonie Bohuslava Martinů (zal. 1946 jako Symfonický orchestr n. p. Baťa) je profesionálním symfonickým orchestrem sídlícím v Kongresovém centru Zlín. Její repertoár sestává nejen ze stěžejních symfonických děl, ale i skladeb přesahující oblast vážné hudby jako šanson, jazz, rock, pop nebo hudba filmová. Orchestr pořádá každoročně více než stovku koncertů a pravidelně spolupracuje s mnoha předními českými i zahraničními dirigenty (J. Hrůša, T. Hanus, P. Altrichter, S. Vavřínek, J. Klecker, V. Spurný aj.). Od sezony 2021–22 zastává pozici šéfdirigenta Robert Kružík, hlavními hostujícími dirigenty jsou Leoš Svárovský a Tomáš Brauner.
Prodej od 15. 3. 2024 na pokladnách Domu kultury v Kroměříži a online na www.dk-kromeriz.cz