Něžné obrázky
Výstava obrazů malířky Anny Szatmariové
úterý 15. 5. 2018 – neděle 10. 6.
vernisáž výstavy 15. 5. v 18.00 hodin
Dům kultury | Konferenční sál (Pravá klubovna)
Ve dnech 15. května až 10. června bude v Domě kultury v Kroměříži vystavovat šumperská malířka Anna Szatmariová. Vernisáž proběhne v úterý 15. května v 18 hodin
Vernisáž uvede Romana Blažková, v programu vystoupí komorní soubor Corda Magico.
Anna Szatmariová se narodila v roce 1957 v Krásném u Šumperka. Útlé dětství prožila v romantickém prostředí rozlehlého starobylého mlýna, usazeného mezi strmými skalnatými svahy porostlými mohutnými smrky a mezi horskou říčkou.
Právě tady, v omamném oparu vůní malin a pryskyřic rozvoněných letním sluncem, pod oblohou, na níž se jako prostí poslové volnosti a svobody vznášeli divocí holubi, káňata či jestřábi, našla prvotní a nekonečný zdroj inspirace pro svou pozdější tvorbu. A to nejen výtvarnou, ale rovněž básnickou, jíž se během posledních let také intenzivněji věnuje.
Anna Szatmariová je autodidaktem, v Zábřehu absolvovala obor zahradnictví. Výtvarné vlohy projevovala od základní školy, zejména malování se postupně stalo jejím velkým koníčkem. S přestávkami se mu intenzivně věnuje několik desítek let. Vedle malby vytváří například kombinací různých materiálů také loutky – surreální bytosti z pomezí snu a reality.
Nejsou to ale jen až pohádkově vyhlížející zátiší, častým námětem obrazů Anny Szatmariové jsou také zvířata – její obrazy koček prozrazují, nakolik právě ony svým nespoutaným charakterem rezonují s její vlastní osobností. Autorka se však nevyhýbá ani krajinomalbě či portrétům.
„Anna maluje nádherné, zasněné, poetické obrazy - a jak o ní napsali - "tématem jejích obrazů jsou často jakoby tajemným životem obdařená zátiší s hračkami, květinami a krásnými starými předměty. Lze v nich pozorovat cit pro křehkou krásu obyčejných věcí”. Protože Anna je ženou vícero talentů, budu na oné vernisáži číst několik jejích básní,” říká herec Jiří Bartoň, který už několikrát předtím vystoupil na jejích vernisážích.
„Ty básně jsou jen další místnůstka v duši, a přiznám se, že je píšu i sdílím s ostychem,” mluví o své básnické tvorbě malířka Anna Szatmariová.