Francouzský večer

 

Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu

Tomáš Jamník – violoncello 

František Macek – dirigent

 

Program:

Claude Debussy: Prélude à l'après-midi d'un faune

 

Camille Saint-Saëns: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 a-moll

1. Allegro non troppo - Animato - Allegro molto - Tempo I (pause)

2. Allegretto con moto - (cadenza) - Tempo I - Un peu moins vite

3. Molto allegro

 

Maurice Ravel: La valse

 

Maurice Ravel: Daphnis et Chloé, suita z baletu č. 2 

1. Lever de jour

2. Pantomime

3. Danse générale

 

„Belle Époque“ („Krásná epocha“), tedy období na přelomu 19. a 20. století, znamenalo zejména pro Francii rozmach v mnohých oblastech života, od hospodářství přes ekonomii až k umění. V hudbě se v návaznosti na malířství prosadil nový umělecký směr nazývaný impresionismus. Analogicky k malbě bylo jeho cílem zachycení atmosféry, prchavých momentů a emocí namísto sledování konkrétní dějové linky. 

Mezi stěžejní kompozice impresionismu je řazeno Prélude à l’après-midi d’un faune, tedy „Preludium na Faunovo odpoledne“ Claude Debussyho (1862-1918). Toto dílo, inspirované stejnojmennou básní Stephana Mallarmého, líčí scénu svůdného fauna, který ve vedru letního dne sní o milostných dobrodružstvích s nymfami. Atmosféru básně Debussy vykresluje především prostřednictvím tónů flétny, které se zasněně rozvíjejí v nižším rejstříku nad měkkými orchestrálními zvuky. Jimi se prolíná především harfa, dřevěné dechové nástroje, tlumené horny a violoncella. 

Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 a-moll o generaci staršího skladatele Camille Saint-Saënse (1835-1921) je věnovaný slavnému francouzskému hráči na violoncello a violu da gamba Auguste Tolbecque, který skladbu také osobně premiéroval roku v Paříži 1873. Saint-Saëns dílo na rozdíl od tehdy obvyklého třívětého koncertu strukturoval pouze do jedné věty sestávající ze tří částí, které propojují společné hudební myšlenky. Skladba navíc nezačíná jako obvykle předehrou, ale tématem sólového violoncella, které až následně přejímá orchestr. 

Svou kompozici La valse s podtitulem „Poème choreographique“, tedy „taneční báseň“ Maurice Ravel (1875-1937) charakterizoval jako „jakousi apoteózu vídeňského valčíku“ vzbuzující dojem „fantastického vířivého pohybu vedoucího ke smrti. [...] Scéna se odehrává v nábřežním paláci kolem roku 1855 [...] Tančící páry lze zahlédnout skrze vířící oblaka mlhy. Když se pomalu rozplynou, vidíme velký taneční sál zaplněný točícím se davem." 

Baletní hudba Daphnis et Chloé Maurice Ravela vznikla jako zakázka pro Ruské balety, slavný soubor impresária, mecenáše a kritika Sergeje Ďagileva. Námětem jí byl pozdně antický milostný román „Pastýřské povídky Dafnida a Chloé" od Longose z Lesbosu. Vypráví o dvou nalezených dětech vyrůstajících u pastýřů, které spolu postupně objevují lásku. Po zápletce spočívající v únosu Chloé piráty k sobě oba milenci díky zásahu boha Pana nakonec zase nacházejí cestu. Druhá suita má tři části, z níž první („Lever du jour“) vykresluje nádhernou ranní krajinu ve světle vycházejícího slunce. Píseň nymfy Syrinx (flétnové sólo) tvoří přechod k „Pantomimě", v níž se Dafnis spojí s Chloé, po níž suita vrcholí závěrečným „Danse générale". 

 

 

Violoncellista Tomáš Jamník, uznávaný interpret klasické i soudobé hudby je znám i jako iniciátor hudebních projektů. V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské Jaro a stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award 2011 v Londýně. Jako sólista hostoval u významných českých i zahraničních orchestrů, mimo jiné Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, České filharmonie, Jerusalem Symphony Orchestra, Cordóba Symphony Orchestra a Philharmonia Orchestra London. Jako komorní hráč vystoupil s Magdalenou Koženou, Leif Ove Andsnesem, Ivo Kahánkem, Josefem Špačkem, Tobiasem Feldmannem, Janou Bouškovou, Pavel Haas Quartetem a Dvořákovým triem. Tomáš studoval hru na violoncello v Praze u Mirko Škampy, Martina Škampy a Josefa Chuchro, pokračoval v Lipsku u Petera Brunse a na berlínské Universität der Künste u Jens Petera Maintze. Svá studia završil jako stipendista v renomované Karajanově Akademii Berlínské filharmonie. Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku 1784, laskavě zapůjčený ze soukromé sbírky pana Aleše Voverky.

 

Mladý český dirigent František Macek si získává uznání díky své výrazné energii a intenzitě hudebního projevu (festival Pražské jaro). Od sezóny 2023-24 se ujme role šéfdirigenta Státního komorního orchestru Žilina. Toto prestižní jmenování následuje po jeho slovenském debutu s orchestrem na středoevropském festivalu koncertního umění Allegretto, kde v roce 2021 získal Hlavní cenu. František Macek je také absolutním vítězem mezinárodní dirigentské soutěže v polských Katovicích. Své umění již úspěšně prezentoval na mezinárodní scéně a spolupracoval s renomovanými orchestry, jako je Orquesta de Valencia, Singapore Symphony Orchestra, Opéra Orchestre National Montpellier, Sinfonietta Cracovia, Norrköping Symfoniorkester a Symfonický orchestr Filharmonie Karola Szymanowského. Jako vrchol příští sezóny ho čeká vystoupení s orchestrem Wiener Concert-Verein v sále Musikverein ve Vídni.

 

Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu byl založen v roce 1929 v prostorách bratislavské pobočky rozhlasové společnosti Radiojournal jako první profesionální symfonické těleso na Slovensku. Jeho prvním šéfdirigentem byl Čech František Dyk. Počátky činnosti orchestru jsou spojeny také s mimořádnou aktivitou tehdejšího vedoucího rozhlasového hudebního vysílání Alexandra Moyzese, který se zasloužil o jeho postupné zkvalitňování a rozšiřování. Orchestr pravidelně vystupuje na domácích festivalech, jako jsou Bratislavské hudební slavnosti, Nová slovenská hudba, Melos-Ethos, Allegretto Žilina, hudební festival Piešťany nebo festival Radio_Head Awards. Je také vítaným hostem na zahraničních pódiích, kde opakovaně vystoupil v Rakousku, Německu, Maďarsku, Bulharsku, Španělsku, Itálii, Japonsku, Francii, Hongkongu, Jižní Koreji a Velké Británii. Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu se svými hudebníky a dirigenty se specializuje na interpretaci děl z období klasicismu a romantismu, ale i hudby 20. a 21. století.