Všichni dobří rodáci

Patrně nejlepší český film celé historie získal významná ocenění na nejprestižnějším festivalu v Cannes 1969. Film uvede a následnou diskusi povede legenda československé filmové kritiky A. J. Liehm. ŠKOLY: SŠ / PŘEDMĚT: FILM, HISTORIE, 750 LET

Drama / Komedie
Československo, 1968, 115 min
Režie: Vojtěch Jasný
Scénář: Vojtěch Jasný
Kamera: Jaroslav Kučera
Hudba: Svatopluk Havelka, Jan Seidel
Hrají: Radoslav Brzobohatý, Věra Galatíková, Vlastimil Brodský, Eva Blažková, Waldemar Matuška, Marie Málková, Vladimír Menšík, Pavel Pavlovský, Drahomíra Hofmanová, Václav Babka, Růžena Merunková, Jiří Tomek, Václav Lohniský, Ilja Prachař, Jaroslava Vysloužilová, Karel Augusta, Helena Růžičková, Zdeněk Kutil
Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a životní roli nabídl především Radoslavu Brzobohatému.

Film uvádíme v nové digitální verzi.

ANTONÍN J. LIEHM (2.3. 1924)

A. J. Liehm se narodil v Praze. V roce 1946 založil s E. F. Burianem týdeník Kulturní revue. V roce 1949 bylo vydávání týdeníku zastaveno a Liehm začal pracovat v Našem vojsku, v ČTK a na Ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1961 se podílí na vedení Literárních novin. Po srpnu 1968 odchází do Paříže a vyučuje na univerzitách v Paříži, New Yorku, Philadelphii a Londýně. V Paříži začal v roce 1984 vydávat časopis Lettre internationale. Přeložil do češtiny romány Aurelián, Basilejské zvony a Cestující z Imperialu (autor: Louis Aragon), výbor z literárněkritických a teoretických statí Básník a skutečnost (autor: Louis Aragon) a sborník Dramata (autor: Robert Merle; vyšel u nás v roce 1966; obsahuje: Nový Sisyfos; Spravedlnost v Miramaru; Flamineo; jednoaktovku Sisyfos a Smrt, která vyšla také ve Světové literatuře a která je podobenstvím vzpoury proti totalitě a vládě byrokracie). Po sametové revoluci byl členem redakční rady týdeníku Česko–slovenské Mosty a je předsedou redakční rady Listů.