KALEIDOSKOP JANA REJŽKA (poslechovka)

Předprodej od 29. října. Setkání s jedním ze čtyř moderátorů a spolutvůrců nového diskusního programu ARTEFAKTA televizní stanice ART bude věnován především hudbě i jejím vztahu (pozitivním i negativním) k politice. Poslechový pořad doplní i povídáním se speciálním hostem – Petrem Blažkem z Ústavu pro studium totalitních režimů. ŠKOLY: SŠ / PŘEDMĚT: HUDBA, HISTORIE, SPOLEČENSKÉ VĚDY

JAN REJŽEK (21.6.1954)

Pro ČRo Plus připravuje Týden v kultuře. Pořad o novinkách v literatuře, filmu, divadle i ve výtvarném umění. Před tím pracoval pro Český rozhlas 6, kde připravoval a moderoval pořady Kritický klub Jana Rejžka a sobotní Kaleidoskop.

S Českým rozhlasem spolupracuje od léta roku 1994, kdy do roku 2002 moderoval zejména tehdejší živé odpolední vysílání Rádia Svobodná Evropa, ale podílel se též na volebním či povodňovém mimořádném vysílání. Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly, včetně legendární Lipnice 1988, kdy na pódium pozval tehdejšího předního disidenta Václava Havla. Od července 1990 do června 1992 pracoval v sekci vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky, necelé dva roky byl potom redaktorem Československé televize a tiskovým mluvčím politické strany ODA.

V Lidových novinách publikuje pravidelný čtvrteční sloupek Poslední slovo a pětkrát týdně rubriku Nekrology. Knižně vyšel soubor jeho fejetonů Z mého deníčku 1984–2003, výbor z básnických sbírek Nic moc. Přeložil např. knihy 500 nejlepších alb všech dob a Všechno o Led Zeppelin.

Narodil se v červnu 1954 v Českých Budějovicích. Po gymnáziu v Třeboni vystudoval fakultu žurnalistiky v Praze. Od roku 1977 byl ve svobodném povolání a jako publicista a kritik psal články, recenze a rozhovory o hudbě, filmu a divadle.

Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího předního disidenta Václava Havla. Do samizdatových Lidových novin přispíval pod pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda. Aktivně se zapojil do vzniku petice Několik vět, když získal velké množství podpisů. Patřil mezi kontaktní osoby uvedené na Petici novinářů, která protestovala proti uvěznění Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana.