JAN PALACH 69'

Výstava, která připomíná čin studenta Jana Palacha a jeho mimořádný ohlas. Organizátory výstavy jsou FF UK a Národní muzeum, partnery jsou Ústav pro studium totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek a další instituce. Autory výstavy Jan Palach´69 jsou Petr Blažek, Jakub Jareš a Patrik Eichler, grafickou podobu vytvořil Jáchym Šerých. Výstava byla poprvé prezentována v roce 2009 v pražském Karolinu a v bratislavském Slovenském národním muzeu. Úvodní projevy přednesli děkan FF UK doc. Michal Stehlík a ředitel ÚSTR Mgr. Daniel Herman. Společně s rektorem Univerzity Karlovy prof. Václavem Hamlem a dalšími hosty se poté zúčastnili tradičního pietního aktu u pamětní desky Jana Palacha na zdi Filozofické fakulty. Centrum studijních a informačních služeb bude 19. ledna 2012 slavnostně přejmenováno na Knihovnu Jana Palacha.

„Palachův čin je neuchopitelný, nestandardní. Vymyká se běžnému etickému hodnocení. Vzbuzuje velké emoce, vyvolává řadu otázek, polemik a často i protichůdných hodnocení. Je odsuzován i glorifikován.“

Jiří Šrajer (2009)

Od ledna 1969 uplynulo více než několik desetiletí, přesto čin Jana Palacha stále vybízí k zamyšlení o základních otázkách lidského života. o vyložení smyslu Palachova sebeupálení se pokusila řada osob, které k němu přistupovaly z různých úhlů. Často se v nich odráží především dobová společenská situace, která vedle jiného spoluurčovala vnímání autorů. Jejich konkrétní výklady pochopitelně určují různá náboženská, filozofická, politická či etická východiska. Většinu z nich spojovalo hledání odpovědi na základní otázku, která vyvstává ve spojitosti s Palachovým činem – zda má člověk svobodnou vůli rozhodovat o svém životě a podle svého uvážení jej obětovat za druhé, aby je tímto způsobem přiměl k vytržení z jejich rezignovaného postoje k věcem veřejným a donutil je viditelně jednat podle svého politického záměru. Některé z nich připomeneme jako možné cesty, po kterých je možné při promýšlení Palachova odkazu kráčet.

Estetik a kritik Jindřich Chalupecký spatřoval v reakcích na čin Jana Palacha dva přístupy. První přijímal fakta tak, jak byla nebo se tak jevila; byl citový, iracionální a bezprostřední. Druhý typ reakce je naopak vykládal zprostředkovaně a racionálně; přinášel a připouštěl i konspirativní výklady, včetně údajného svedení naivního mladíka, jak Palachův čin lživě popsal konzervativní komunistický politik Vilém Nový. Chalupecký ovšem zdůraznil, že se reakce většinové veřejnosti na Palachův čin ve skutečnosti odehrávaly také podle scénáře primitivních rituálů, v nichž mělo hlavní význam slavnostní obětování nevinného chlapce. Racionalizace zde neměla místo. Dokládá to i údajný poslední vzkaz popáleného mladíka z nemocnice, ve skutečnosti manipulativně složený z jeho téměř nesrozumitelných a izolovaných výroků do uhlazené podoby, která byla v rozporu s jeho politickými požadavky. Účastníci tichého pohřebního průvodu 25. ledna 1969 byli zřetelně obráceni do sebe.

Výstava bude z kina Nadsklepí přesunuta na Dům kultury, kde bude k vidění od 19. listopadu do 16. ledna 2014.