ARTEFAKTA MIROSLAVA BALAŠTÍKA (s Milanem Uhde)

úterý 12. 11. 2013 v 9.30 hodin

Dům kultury

vstupné dobrovolné
čtěte více

Beseda s Miroslavem Balaštíkem – dalším z moderátorů nového programu ARTEFAKTA stanice ART – bude věnována křtu knihy MILANA UHDEHO: ROZVZPOMÍNKY, scénickým čtením a besedou o současném těžkém životě knižních nakladatelů a organizátorů literárních festivalů a akcí. Hosty setkání budou i Petr Minařík (měsíc autorského čtení) a Milan Uhde (spisovatel a předseda Rady ČT). ŠKOLY: SŠ / PŘEDMĚT: LITERATURA

MIROSLAV BALAŠTÍK (1971)

vystudoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor český jazyk a literatura – filozofie. Od roku 1998 pracuje jako asistent na Ústavu pro českou literaturu a knihovnictví FF MU. V roce 1992 se stal členem redakce literárního měsíčníku Host. V nakladatelství Host řídil osm let edici poezie, od roku 2003 rediguje řadu Česká próza. V letech 2000-2004 působil v celostátním výboru Obce spisovatelů. Je autorem studií a článků týkajících se literatury 90. let 20. století. V současnosti je šéfredaktorem měsíčníku Host (od roku 1995) a šéfredaktorem a spolumajitelem nakladatelství Host. Zabývá se především českou literaturou 2. poloviny 20. století a literární kritikou.

PETR MINAŘÍK (1975)
Od roku 1995 je spolumajitelem nakladatelství Větrné mlýny, je šéfredaktorem kulturní revue RozRazil a hlavním dramaturgem středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Volně spolupracuje s Tvůrčími producentskými skupinami ČT se sídlem v Brně (TPS Kamily Zlatuškové, Patricka Diviše a Davida Ziegelbauera), je tedy člověkem – eufemisticky řečeno – ekumenickým. V redakci zpravodajství ČT Brno pracuje jako externí editor. Producentsky se podílel na výrobě cyklů pro ČT: Česko jedna báseň a Čtenářský deník. V roli koproducenta pak stojí za projektem Evropa jedna báseň, který pohledem českých a slovenských dokumentaristů představil 27 básníků z 27 zemí Evropské unie. Společně s kolegou Pavlem Řehoříkem produkoval dokumentární filmy Pupek nebe (režie Radim Procházka) a Král nic nedělá (režie Jan Gogola ml.). Drobnou scenáristickou a dramaturgickou prací se podílel na některých projektech brněnského studia České televize.

MILAN UHDE : ROZVZPOMÍNKY
Obsáhlé paměti dramatika, prozaika, básníka a politika Milana Uhdeho jsou mimořádně cenným svědectvím o české a moravské kultuře a společnosti celé druhé poloviny 20. století. Jsou spojeny s Brnem, autorovým městem, a s jeho literárním a divadelním životem. Milan Uhde je ve svých vzpomínkách detailně přesný, vypovídá o svém dětství a rodinném zázemí, o svých studiích a literární tvorbě, podává jedinečný vhled do redakčního života časopisu Host do domu a zachycuje svou spolupráci s divadlem. Důležitou částí knihy je líčení tíživých let normalizačních a činnosti zakázaných spisovatelů v té době. Autor pojednává též o svém působení v české politice v devadesátých letech. Kniha je svým stylem, vysokou literární hodnotou a současně i upřímností a otevřeností mimořádná, patří k nejcennějším memoárovým svědectvím napsaným u nás v posledních dvaceti letech.

Se narodil v rodině, ve které byli oba rodiče právníky. Po maturitě na střední škole studoval na brněnské univerzitě češtinu a ruštinu s literárněvědnou specializací. Doktorát získal až v roce 1970 disertací o české poezii 20. století. Od roku 1958, s přerušením vojenskou základní službou, pracoval Milan Uhde v redakci Hosta do domu až do roku 1970. Souběžně přednášel externě na Janáčkově akademii múzických umění. V letech 1971 – 1989 byl Milan Uhde bez zaměstnání a nesměl publikovat. Podepsal Chartu 77 a podílel se na vzniku samizdatových novin. Po listopadu 1989 řídil brněnské nakladatelství Atllantis, přednášel na Masarykově univerzitě v Brně českou literaturu. V letech 1990 – 92 byl Milan Uhde ministrem kultury ČR, v letech 1992 – 96 předsedou České národní rady, poté Poslanecké sněmovny Parlamentu a nadále pak poslancem až do roku 1998. V roce 1996 začal opět přednášet na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Knihy:

Lidé z přízemí – 1962, básně

Obloha samej cvok – 1967, písňové texty

Hrách na stěnu – 1964, povídkový soubor

Ošetřovna – 1966, novela

Záhadná věž v B. – 1967

Dramata:

Král – Vávra – 1964, navazuje na Karla Havlíčka Borovského

Svědkové – 1965

Výběrčí – 1966

Děvka z města Théby – 1967, veršovaná divadelní hra podle antické Antigony

Balada pro banditu – 1975, dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje

Parta – 1969

Zubařovo pokušení – 1976

Pán plamínků – 1977

Modrý anděl – 1979

Hodina obrany – 1980

Velice tiché Ave – 1981, rozhlasová hra v níž autor zaujal osobní stanovisko k otázkám odpovědnosti a morálky, a to jak v nedávné minulosti, tak v současnosti.

Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl – 1986, fraška o tom, jak Karel Max zplodil za zády své ženy dítko s rodinnou služkou, a aby to utajil před manželkou, poprosil přítele Bedřicha Engelse, aby jako starý mládenec vzal otcovství na sebe.

Youtube trailer
zpět nahoru



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

listopad 2018

po5121926
út6132027
st7142128
čt18152229
29162330
so3101724
ne4111825

Do

prosinec 2018

po310172431
út4111825
st5121926
čt6132027
7142128
so18152229
ne29162330
Potvrďte vybrané odbobí