ARTEFAKTA MIROSLAVA BALAŠTÍKA (s Milanem Uhde)

Beseda s Miroslavem Balaštíkem – dalším z moderátorů nového programu ARTEFAKTA stanice ART – bude věnována křtu knihy MILANA UHDEHO: ROZVZPOMÍNKY, scénickým čtením a besedou o současném těžkém životě knižních nakladatelů a organizátorů literárních festivalů a akcí. Hosty setkání budou i Petr Minařík (měsíc autorského čtení) a Milan Uhde (spisovatel a předseda Rady ČT). ŠKOLY: SŠ / PŘEDMĚT: LITERATURA

MIROSLAV BALAŠTÍK (1971)

vystudoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor český jazyk a literatura – filozofie. Od roku 1998 pracuje jako asistent na Ústavu pro českou literaturu a knihovnictví FF MU. V roce 1992 se stal členem redakce literárního měsíčníku Host. V nakladatelství Host řídil osm let edici poezie, od roku 2003 rediguje řadu Česká próza. V letech 2000-2004 působil v celostátním výboru Obce spisovatelů. Je autorem studií a článků týkajících se literatury 90. let 20. století. V současnosti je šéfredaktorem měsíčníku Host (od roku 1995) a šéfredaktorem a spolumajitelem nakladatelství Host. Zabývá se především českou literaturou 2. poloviny 20. století a literární kritikou.

PETR MINAŘÍK (1975)
Od roku 1995 je spolumajitelem nakladatelství Větrné mlýny, je šéfredaktorem kulturní revue RozRazil a hlavním dramaturgem středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Volně spolupracuje s Tvůrčími producentskými skupinami ČT se sídlem v Brně (TPS Kamily Zlatuškové, Patricka Diviše a Davida Ziegelbauera), je tedy člověkem – eufemisticky řečeno – ekumenickým. V redakci zpravodajství ČT Brno pracuje jako externí editor. Producentsky se podílel na výrobě cyklů pro ČT: Česko jedna báseň a Čtenářský deník. V roli koproducenta pak stojí za projektem Evropa jedna báseň, který pohledem českých a slovenských dokumentaristů představil 27 básníků z 27 zemí Evropské unie. Společně s kolegou Pavlem Řehoříkem produkoval dokumentární filmy Pupek nebe (režie Radim Procházka) a Král nic nedělá (režie Jan Gogola ml.). Drobnou scenáristickou a dramaturgickou prací se podílel na některých projektech brněnského studia České televize.

MILAN UHDE : ROZVZPOMÍNKY
Obsáhlé paměti dramatika, prozaika, básníka a politika Milana Uhdeho jsou mimořádně cenným svědectvím o české a moravské kultuře a společnosti celé druhé poloviny 20. století. Jsou spojeny s Brnem, autorovým městem, a s jeho literárním a divadelním životem. Milan Uhde je ve svých vzpomínkách detailně přesný, vypovídá o svém dětství a rodinném zázemí, o svých studiích a literární tvorbě, podává jedinečný vhled do redakčního života časopisu Host do domu a zachycuje svou spolupráci s divadlem. Důležitou částí knihy je líčení tíživých let normalizačních a činnosti zakázaných spisovatelů v té době. Autor pojednává též o svém působení v české politice v devadesátých letech. Kniha je svým stylem, vysokou literární hodnotou a současně i upřímností a otevřeností mimořádná, patří k nejcennějším memoárovým svědectvím napsaným u nás v posledních dvaceti letech.

Se narodil v rodině, ve které byli oba rodiče právníky. Po maturitě na střední škole studoval na brněnské univerzitě češtinu a ruštinu s literárněvědnou specializací. Doktorát získal až v roce 1970 disertací o české poezii 20. století. Od roku 1958, s přerušením vojenskou základní službou, pracoval Milan Uhde v redakci Hosta do domu až do roku 1970. Souběžně přednášel externě na Janáčkově akademii múzických umění. V letech 1971 – 1989 byl Milan Uhde bez zaměstnání a nesměl publikovat. Podepsal Chartu 77 a podílel se na vzniku samizdatových novin. Po listopadu 1989 řídil brněnské nakladatelství Atllantis, přednášel na Masarykově univerzitě v Brně českou literaturu. V letech 1990 – 92 byl Milan Uhde ministrem kultury ČR, v letech 1992 – 96 předsedou České národní rady, poté Poslanecké sněmovny Parlamentu a nadále pak poslancem až do roku 1998. V roce 1996 začal opět přednášet na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Knihy:

Lidé z přízemí – 1962, básně

Obloha samej cvok – 1967, písňové texty

Hrách na stěnu – 1964, povídkový soubor

Ošetřovna – 1966, novela

Záhadná věž v B. – 1967

Dramata:

Král – Vávra – 1964, navazuje na Karla Havlíčka Borovského

Svědkové – 1965

Výběrčí – 1966

Děvka z města Théby – 1967, veršovaná divadelní hra podle antické Antigony

Balada pro banditu – 1975, dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje

Parta – 1969

Zubařovo pokušení – 1976

Pán plamínků – 1977

Modrý anděl – 1979

Hodina obrany – 1980

Velice tiché Ave – 1981, rozhlasová hra v níž autor zaujal osobní stanovisko k otázkám odpovědnosti a morálky, a to jak v nedávné minulosti, tak v současnosti.

Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl – 1986, fraška o tom, jak Karel Max zplodil za zády své ženy dítko s rodinnou služkou, a aby to utajil před manželkou, poprosil přítele Bedřicha Engelse, aby jako starý mládenec vzal otcovství na sebe.