POKLADY UNESCO (Jízda králů, Sutartines, Odzemek, Fujara, ...)

Závěrečný GALAPROGRAM letos poprvé se představí v nové koncepci - tedy aktivní prezentaci nejvýznamnějších nematreiálních dědictví UNESCO. Díky tomuto programu chceme zájemcům nabídnout s nejdůležitějšími a nejhodnotnějšími lidovými zvyky a uměním z domova,ale především za zahraničí. Ve většině případů se bude jednat o představení autentická a v podání souborů,které nejlépe pečují o toto folklórní bohatství. V programu se ale objeví se i soubory, které čerpají z těchto odkazů a rozvíjí i v jiných uměleckých projevech (taneční skupina HRADIŠŤAN představí Jízdu králů i Verbuňk). Hlubší zájemci o tato dědictví mohou navštívit odpolední multimediální prezentaci všech těchto POKLADŮ.

POKLADY UNESCO (závěrečný festivalový GALAPROGRAM HOSTŮ)

18,30 hod. Milke Zorec (Slovinsko) - lidové písně a tance z okolí Mariboru

Spolek vznikl před 67 lety. Skládá se ze dvou částí a to z pěvecké, která zpívá písně ze Slovinska a části bývalého Štýrska. mají velké úspěchy doma i v zahraničí a vystupují společně už v tomto složení 25 let. Druhá část je taneční, kde tančí 11 párů. Předvádějí svoje umění na různých akcích hlavně v okolí Mariboru. Tančí národní tance a udržují tak národní dědictví.

19,00 hod. Chigaga Groups (Maroko) - bubenická hudební skupina ze Sahary

autentická hudba saharské pouště v prodání Tuáregů z maroka pro kterou je příznačný transový rytmus a vícehlasé vokály. 6 muzikantů předvede čistou nefalšovanou kulturu kočovných národů severní Afriky, tak jak se hraje ve stanech na poušti při sladkém čaji.

19,30 hod. Trys Keturiose (Litva) – Litevské sutartines - starobylé litevské vícehlasé zpěvy – zapsány na seznam UNESCO

Koncem roku 2010 byly sutartines jakožto součást litevského kulturního dědictví zapsány na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, a to společně s výrobou litevských tradičních vyřezávaných křížů a jejich symbolikou , a také s tradicí svátků tanců a písní v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. To je důkazem, že sutartines jsou jako žánr litevské tradiční hudby unikátní. V Kroměříži se představí skupina Trys Keturiose ( Tři ve čtyřech). Jejich umělecká vedoucí Daiva Vyčinené se podílela na tvorbě nominačního dokumentu pro zapsání sutartines na seznam UNESCO.

K tomu, aby sutartines zazněly, je zapotřebí harmonie a zvlášť důležité je zpívat podle společného rytmu, aby se hlasy v danou vteřinu střetly a vznikl dojem klidného plynutí vody, ale i času. Zpívají se za chůze v kruhu, někdy zas dvojice proti dvojici. V podstatě je to obřadní hudba, kterou zpívaly pouze ženy, protože většinu zemědělských prací vykonávaly ženy – sečení žita,ovsa, sklízení lnu. Zřejmě to souvisí s uctíváním země, která stejně jako žena dává život. Sutartines jsou přirovnávány k labutímu zpěvu, štěbetání ptáků. Obřadně se přestaly užívat začátkem 20.stol. Dnes jsou zahrnuty do kulturního dědictví Litvy a celosvětově jsou uznány za unikátní.

19,45 hod. Kintari (Indonésie) – indonéské tance - tance Kalimantan a maskovaný duet masek telek

Taneční skupina Kintari vznikla v roce 2006 jako součást občanského sdružení Kintari foundation, které v Čechách prezentuje indonéskou kulturu. Výtěžkem ze všech svých kulturních pořadů pak Kintari realizuje rozvojové projekty v Indonésii zaměřené na podporu vzdělanosti. Vedle tanečních vystoupení, výstav, přednášek, workshopů aj. Kintari také prodává tradiční šperky a jiné výrobky z Indonésie, z jejichž prodeje celá částka putuje právě na podporu vzdělanosti chudých dětí na ostrově Lombok. Tyto výrobky si dnes zde na nádvoří můžete zakoupit i vy. Uděláte tak radost nejen sobě, ale také dětem v Indonésii.

20,00 hod. Soubor valašských písní a tanců VSACAN - umění valašského odzemku souboru oslavujícího 30 let

Patří k nejstarším amatérským souborům v České republice. Spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem. V roce 1956 byl vůbec jako první amatérský folklorní soubor v Československu vyslán na Mezinárodní folklórní festival do Anglie. Je to již skutečně dávno a dnes znají VSACAN diváci téměř na všech světových pódiích. Naposledy to bylo v červenci v kyperské Larnace a Nikósii na celosvětovém festivalu profesionálních i amatérských souborů.

Dle vyjádření pořadatelů byl soubor VSACAN největším a nejmilejším překvapením celého festivalu. V tak velké a těžké mezinárodní konkurenci, to bylo hřejivým pohlazením a balzámem na srdcích mladého kolektivu VSACANU.

Soubor rozvijí svou činnost ve městě Vsetíně a na domácí i světová pódia přenáší tance, zpěv a lidové zvyky etnografické oblasti Valašska. Lidové umění interpretované muzikanty, zpěváky a tanečníky souboru VSACAN má původ v lidovém umění obyvatel horské oblasti západní části karpatského oblouku. Soubor předává tuto prostou krásu jak v původní podobě, tak i v různých formách jevištní stylizace. Občanské sdružení VSACAN tvoří více jak dvě sta nadšených a srdcem zapálených folkloristů ve všech věkových kategoriích. V souboru je velká a dostatečná záruka vzorné reprezentace Vsetína, Valašska, ale i České republiky. Vždyť za svou 70-ti letou historii vystupoval na nejprestižnějších festivalech téměř po celém světě.

20,30 hod. Duša fujary (Slovensko) - lidový hudební nástroj zapsaný na seznam hudebních nástrojů UNESCO v podání tří slovenských mistrů

Hovorí sa, že fujara má "dušu". Kto ju chce spoznať, musí milovať...
Večer, keď je krajina ponorená do pokoja, pod rúškom tmy je čas na lásku. Zavrime oči a počúvajme hlas prírody, matky - Poľany.
Zmĺkli vtáci a v tichu noci už počuť len čarovnú pieseň horského potoka.
A vtedy berieme do rúk fujaru a skúšame sa s ňou rozprávať.
Cez clivé, mumlavé tóny sa jej zdôverujeme so žiaľmi aj radosťami a ona nám vtedy vie porozumieť. Dajte fujare lásku a ona Vám ju opätuje.
A tak žiadny večer nie je osamelý...

21,00 hod. Kintari (Indonésie) – tance Kalimantan a Bali - bubínkový tanec indang a tanec s vějíři Bajidor kahot

21,15 hod. Taneční soubor Hradišťan – Pocta pokladům UNESCO - ojedinělé umělecké těleso na Moravě, které se snaží folklórní materiá zpracovávat do uměleckého tvaru

a představí JÍZDU KRÁLŮ, VERBUŇK a SLUNOVRAT Jiřího Pavlici

Folklórní soubor Hradišťan vznikl v roce 1950 skládající se z hudební (primáš Jiří Pavlica) a taneční složky (choreografka Ladislava Košíková) je ojedinělým uměleckým tělesem na Moravě, který se snaží folklórní materiál zpracovávat do uměleckého tvaru.

Velký zlom ve vývoji taneční složky proběhl v roce 1998 po úspěšné premiéře o slunovratu, kdy Ladislava Košíková převzala její vedení a nastoupila s novou koncepcí vysoké umělecké stylizace, čímž také vzrostly interpretační nároky na tanečníky souboru.

Kromě společných projektů s cimbálovou muzikou si taneční soubor začal razit svou vlastní uměleckou cestu a sklízí úspěchy na mnoha prestižních mezinárodních festivalech (MHF Pražské jaro 2010, Zlatá Praha 2009 a 2008, MOF Smetanova Litomyšl 2007 a další).