TANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY (Alfréd ve dvoře Praha)
středa 13. 11. 2013 v 19.30 hodin
Dům kultury
Představení FRACTURED je odvážný experiment zkušené choreografky Andrey Miltnerové, které se podařilo nasimulovat evoluci v reálném čase. Rozehrává kafkovsky děsivou metamorfózu do různých forem života za zvuků roztříštěného Bachova concerta. TANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY je obraz a zvuk v pohybu. Tímto sólem posouvá hranice hloubkové analýzy pohybu. Představení uvádí Nová síť o.s.. Divadelní předplatné cyklus B.
FRACTURED
Tělo ve vysokém rozlišení
Dlouhodobý etnochoreografický výzkum Andrey Miltnerové nabývá představením Fractured podoby odvážného experimentu: zkušené choreografce se zde podařilo nasimulovat evoluci v reálném čase. V divadelní laboratoři, stísněném prostoru jediného světelného čtverce, rozehrává kafkovsky děsivou metamorfózu do různých forem života, za zvuků roztříštěného Bachova concerta. Animálnosti pavouka, kobylky nebo žáby se v průběhu představení začíná zmocňovat substance lidskosti – tanečnice nakonec odkrývá svou tvář. Smutně neúprosné předurčení veškeré biologické hmoty - růst a replikace, tepání, dýchání, pohyb – je jediným srozumitelným komunikačním prostředkem s mimolidským světem. Vidíme před sebou člověka, zvíře, surreálního tvora, mimozemskou bytost, výplod naší imaginace, projekci sama sebe? – instinktivnost pohybů tanečnice boří hranice všech identit. Technicky precizní choreografie staví na expresivnosti detailu, na síle obrazu, ve kterém čas plyne zpomaleným tempem. Precizně načasované mikropohyby odhalují temný svět svalů a šlach pod kůží, atakují hranice tělesných možností, provokují krásou fyzična. S minimem výtvarných prostředků, maximem výrazových prostředků dráždí divákovu imaginaci. Fractured bylo úspěšně uvedeno na European Festival of Contemporary Dance v Bytomu a v Krakově, na Euroscene v Lipsku a pozvánku obdrželo i na festival Unidram v Potsdamu a do Korzo Theatre v Den Haagu.
TANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY
Pohyb v kontextu obrazu a zvuku - obraz a zvuk v pohybu. Magnetická balerínka těká uprostřed minimálního, avšak mnohodimenziálního prostoru, který umožňuje rozšířené vnímání a prožívání tance. Intenzivní pohybové sekvence ve spojení se zvukovou koláží a úzce napojeným, pohyblivým světelným designem, předkládají nenásilné, místy iritující, jindy zranitelné osobní svědectví o urputné obsesi pohybem, o něžné vzpomínce na dětství, o věčném plameni, který v člověku hoří, dokud ho nespálí na prach... Zkušená tanečnice a choreografka tímto sólem posouvá hranice svého etnochoreologického výzkumu a vrhá do prostoru kolem nové poznatky z hloubkové analýzy pohybu.
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze, se už řadu let koncentruje na barokní tanec a jeho kreativní fúzi s dalšími tanečními technikami, především současným tancem. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Tančila i v několika muzikálových produkcích. Spolupracuje jako performerka s řadou domácích a zahraničních tvůrců.. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, např. Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se souborem staré hudby Collegium Marianum a Collegium 1704. Její současný taneční, sólový projekt Fractured, byl velice úspěšně uveden v Polsku a na euro-scene Leipzig a je pozván do divadla Korzo v Den Haag v Holandsku.
Jan Komárek
Studoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo theatre a působil jako klaun a loutkář. Po dvou letech odešel do Kanadského Toronta, založil autorské, pohybové divadlo s živou hudbou, Sound Image Theatre. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční, autorské projekty, jako například: Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011), anebo Utroby krávy (Košické Divadlo na peroně ). Krom toho pracuje jako světelný designer převážně na poli alternativní scény a uspořádal i několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou Festivalem Next wave a v roce 2010 cenu za světelný design, udělenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
Zbylé vstupenky v předprodeji na pokladnách Domu kultury, kina Nadsklepí, Informačním centru i online rezervace od 12. 8. 2013