Obchod na korze

Obchod na korze je první československý film, který byl oceněn Oscarem. Osudový příběh prostého truhláře Tona Brtka a židovské obchodnice Rozálie Lautmannové se odehrává ve fašistickém Slovenském štátu v létě roku 1942. Počáteční líčení obyčejného všedního života obyvatel malého města přerůstá v nevyhnutelný dramatický střet obou protagonistů na pozadí scén transportu Židů do koncentračního tábora.

Od 18.30 proběhne přednáška s promítáním fotografií Oscarové město - Sabinov
Film Obchod na korze, který se natáčel ve slovenském Sabinově, si letos připomíná padesát let od získání Ceny Americké filmové akademie. Podrobnosti o natáčení filmu, jenž vešel do dějin československé kinematografie, přiblíží výstava a přednáška Juraje Vrábela.

Od 19.00 film Obchod na korze

Drama / Válečný
slovensky

Režie: Ján Kadár, Elmar Klos
Předloha: Ladislav Grosman (kniha)
Kamera: Vladimír Novotný
Hudba: Zdeněk Liška
Hrají: Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Pappová-Zvaríková, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský, Alojz Kramár, Eugen Senaj, František Papp, Gita Mišurová, Tibor Vadaš, František Bujdák, Andrej Šilan, Anton Baláž, Martin Hajný, Štefan Petrák, Ladislav Farkaš, Elena Šoltésová, Milan Drotár, Jozef Hatok, Oldřich Kratochvíl, Július Piussi, Jozef Stražan, Juraj Herz, Ladislav Fecko, Stanislav Kubiš, Václav Podhorský, Štefan Servátka, Zdeněk Skalický, Jozef Príhoda, Pavol Simko, Ján Mišura, Ján Pelech, Luisa Grossová

Obchod na korze je první československý film, který byl oceněn Oscarem v kategorii cizojazyčný film. Zcela jistě patří k nejvýznamnějším uměleckým dílům československé kinematografie. Bez ohledu na četná ocenění, jež tento film v minulosti získal, zůstává především lidsky silnou výpovědí, k jejímuž poselství bude třeba se znovu vracet. Osudový příběh prostého truhláře Tona Brtka a židovské obchodnice Rozálie Lautmannové, staré dámy žijící mimo realitu válečných let, se rozvíjí na půdorysu aristotelské tragédie. Děj se odehrává ve fašistickém Slovenském štátu v létě roku 1942. Počáteční líčení obyčejného všedního života obyvatel malého města přerůstá v nevyhnutelný dramatický střet obou protagonistů na pozadí scén transportu Židů do koncentračního tábora. Nezadržitelnou gradaci filmového příběhu posiluje práce kamery i expresivní hudební doprovod. Film je nadčasovým svědectvím o zrádné pasti zla, ale také o mravní síle jedince. (Národní filmový archiv)

V půli 60. let to byl v zemi svého vzniku průlomový film hned v několika ohledech – uvedl téma krutého pronásledování Židů za nacismu, poprvé poukázal na aktivní účast Slovenského státu na holocaustu, a konečně znamenal překonání éry schematicky pojatých válečných fresek s kolektivním hrdinou. Namísto dutého patosu nabídl divákům hluboké soucítění s bezmocnou a stařičkou židovskou vdovou a zejména osudový příběh tzv. arizátora jejího chudého obchůdku. S postavou Tona Brtka, obyčejného člověka, v němž se sváří dobrota srdce se strachem a touhou přijít k majetku, se film posunul směrem k eticky závažné a nadčasové výpovědi o svědomí, zbabělosti a tragických důsledcích mravních kompromisů.(MFF Karlovy Vary)