Krakatit

Československo 1948

středa 28. 9. 2016 20.00 2D
(asi 1 hodina a 46 minut)
60 Kč
přístupné bez omezení
čtěte více

Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. Režisér soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu.

Drama / Sci-Fi

Režie: Otakar Vávra
Předloha: Karel Čapek (kniha)
Scénář: Otakar Vávra, Jaroslav Vávra
Kamera: Václav Hanuš
Hudba: Jiří Srnka
Hrají: Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský, Karel Dostal, Vlasta Fabianová, Bohuš Hradil, František Vnouček, Vítězslav Boček, Jiřina Petrovická, Jaroslav Zrotal, Zvonimir Rogoz, Antonín Jirsa, Magda Kopřivová, Zdeněk Hodr, Ann Sortreed, Margarette Previtali, Stojanka Mustafova, Tsiao Jeh, Margaret Amakof, Čebeh Čančinov, František Marek, Filip Balek-Brodský, Ema Kreutzerová
Střih: Antonín Zelenka
Zvuk: Emil Poledník
Masky: Oldřich Mach

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

Otakar Vávra se ke stejné látce vrátil v období normalizace. Roku 1980 byla uvedena pod názvem Temné slunce jeho volná adaptace Krakatitu, tentokrát s patrnými vazbami na kontext studené války. Zdaleka však nedosáhla působivosti ani popularity starší verze.

Snad ani sám Karel Čapek netušil, když pracoval na svém Krakatitu, že píše dílo prorocké, které se dnes, kdy uvolnění ničivé energie poutající hmoty atomy přestalo býti utopií, stalo takřka zázračně aktuálním. – Dobře to poznal režisér Otakar Vávra, který právě dává v barrandovských atelierech Čapkovu dílu filmovou podobu podle scénáře, který napsal sám se svým bratrem spisovatelem J. R. Vávrou. Cítí to i všichni herci, odborní spolupracovníci a technický personál a snad proto jim jde práce tak dobře a hbitě od ruky. Točí se sedm dní v týdnu: od pondělí do pátku v atelieru a na sobotu a neděli se jezdí do Milovic na exteriéry – do Milovic proto, že jde většinou o exteriéry vyžadující spolupráce pyrotechnických odborníků, jako je na příklad výbuch obrovské muničky v Grottupu a řada dalších neplech krakatitu. [Josef Schneider: Krakatit tne do živého. Kino 2, 18. 7. 1947, s. 570.]

Youtube trailer
zpět nahoru



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

říjen 2019

po7142128
út18152229
st29162330
čt310172431
4111825
so5121926
ne6132027

Do

listopad 2019

po4111825
út5121926
st6132027
čt7142128
18152229
so29162330
ne3101724
Potvrďte vybrané odbobí