Kroměřížské hudební léto - Pocta Karlu IV. - Schola Gregoriana Pragensis

POZOR!!! ZMĚNA TERMÍNU!!!Čtvrtý koncert festivalu vážné hudby Kroměřížské hudební léto představí renomovaný pěvecký soubor Schola Gregoriana Pragensis i s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem. Koncert nazvaný Pocta Karlu IV. vzdává hold našemu nejvýznamnějšímu panovníkovi, od jehož narození letos uplynulo 700. let. Záměrně proběhne v chrámu Sv. Mořice v Kroměříži, neboť právě tento panovník přinesl kult Sv. Mořice do českých zemí. Na programu bude hudba ze dvora Karla IV., kterou on sám uznával a poslouchal.

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. První dva roky existence mohla zpívat pouze při liturgii, od konce roku 1989 se však intenzivně věnuje také nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Izrael). CD nahrávky souboru vznikají výhradně ve spolupráci s největším českým hudebním vydavatelem, firmou Supraphon, a získaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, "Zlatá Harmonie" za nejlepší českou nahrávku roku). Soubor zároveň natáčí i pro Český rozhlas - zde již seznam nahrávek dosáhl úctyhodného počtu 319 skladeb.

Schola v různých projektech spolupracovala s celou řadou špičkových českých i zahraničních interpretů (Prof. Petr Eben, Jiří Bárta, Jaroslav Tůma, Iva Bittová, Choeur grégorien de Paris, Boni pueri, Musica Florea, sbor japonských buddhistických mnichů Óhara Gjosan šomjó kenkjú-kai, Varmužova cimbálová muzika, Jenaer Philharmonie, ad.)

Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.-11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15. století. V širokém spektru repertoáru souboru lze však najít i soudobou tvorbu (viz např. CD Antica e moderna) - některé skladby mladé české skladatelské generace byly napsány přímo pro Scholu a v premiéře zazněly v jejím podání.

Posluchači i odborná kritika oceňují na nahrávkách a koncertních projektech dramaturgickou nápaditost a muzikální interpretaci, se kterou soubor zpřístupňuje repertoár ležící u samých kořenů evropské hudební kultury.

Období vlády Karla IV. je pro české země epochou mimořádného kulturního rozkvětu. Člověk žasne nad tím, kolik architektonických a výtvarných památek zde za jeho vlády vzniklo. Na první pohled méně „hmatatelný“, ale neméně významný rozmach nastal i v oblasti hudební. V Karlově době se zvyšuje prestiž svatovítské katedrály jakožto duchovního centra země. Obřady zde konané se rozvíjely do nebývalé nádhery, integrovaly řadu „moderních“ teatrálních prvků a působivě využívaly prostorových dispozic kostela. Vedle chorálního církevního zpěvu dostávají v této době prostor i další oblasti hudby, jako světská hudba a vícehlas. K rozvoji i novým impulsům v hudební sféře rozhodně přispěla i pražská univerzita. V dnešním koncertě se pokusíme postihnout „mnohovrstevnost“ tehdejšího hudebního života a vytvořit barevnou hudební mozaiku z repertoáru, který byl úzce spjatý s osobou či působením Karla IV.

Program Koncertu Carolus IV: Rex et Imperator

Karel a Francie
Cantio Plebs Domini (Lide Boží, raduj se zbožně v tento den…)
Alleluia Virga Iesse floruit (Výhonek Jišajův vykvetl…)
Sequentia Ave virgo singularis (Buď zdráva, panno jedinečná…)
G. de Machaut: Dame je sui cilz qui vueil - Fins cuer doulz (Paní, jsem ten, kdo chce vytrvat...)
G. de Machaut: Foy porter (Věrně chci setrvat…)

Karel a relikvie – sv. Kopí a Hřeby
Hymnus Pange lingua (Vzývej každý jazyk lidský, slavnému Kopí chvály pěj…)
Lectio de homilia beati Augustini (Kázání sv. Augustina)
Responsorium Vibrans miles (Voják napřáhl kopí a otevřel svatý chrám slávy Boží…)

Karel a univerzita
Virelai Je languis (Chřadnu a hořce umírám…)
Cantio Rubus incombustibilis (Keř nesežehnutelný…)
Cantio Prima declinatio (První deklinace, pádů regulace…)
Virelai Sois tart (Pozdně nebo časně chřadne duše má…)

Karel a dvorská lyrika
Mülich von Prag: Nun siht man aber beide (Nyní je opět vidět pole i lučinu…)
Anjelíku rozkochaný
Dřěvo sě listem odievá

Motetus Flos fit femine felix – Flos fundavit – Flos firmavit (Šťastný plod ženy …)

Karel a úcta ke svatým
Cantio Svatý Václave
Sequentia Salve pater optime (Vítej otče předobrý…)

Que est ista (Kdo je ta, jenž vychází jako jitřenka…)

Karel a slovanská liturgie
Čtení ze svátku sv. Cyrila a Metoděje
Alleluia Veselite se

Závěr: Vzkříšení

Cantio Buóh všemohúcí

Motetus Christus surrexit vinctos – Chorus nove – Christus surrexit (Kristus vstal a vyvedl spoutané ze žaláře…)

Schola Gregoriana Pragensis

Hasan El-Dunia, Ondřej Holub, Tomáš Lajtkep, Ondřej Maňour, Michal Medek, Stanislav Předota, Marek Šulc

umělecký vedoucí - David Eben

Karel a Francie

První část nahrávky programu nechává zaznít hudbě, kterou Karel mohl slýchat během svého pobytu v Paříži. Pozornost francouzské hudbě věnujeme na počátku i z dalšího důvodu: Francie byla ve 14. století vůdčí kulturní velmocí a určovala vývoj i v hudební oblasti. Dobová francouzská tvorba byla v různé podobě recipována v celé středověké Evropě a Čechy nebyly výjimkou. S dynastií Lucemburků je také úzce spjat patrně nejslavnější skladatel 14. století, Guillaume de Machaut. Roku 1323 vstoupil do služeb Karlova otce Jana Lucemburského jako jeho sekretář a Karel s ním pravděpodobně také musel přijít do styku. Tvorbu tohoto mimořádného autora zde připomíná tříhlasé moteto Dame je sui cilz qui vueil - Fins cuer doulz a píseň Foy porter.

Karel a relikvie – sv. Kopí a Hřeby

Karlův mimořádný zájem o sbírání ostatků je dobře známý. Nejdůležitějšími relikviemi byly ovšem předměty spojené s Kristovým ukřižováním, které byly součástí tzv. říšského pokladu. Karel je získal v roce 1350 od potomků svého soka Ludvíka Bavora, a pro jejich uložení nechal vystavět kapli sv. Kříže na Karlštejně, proslavenou deskovými obrazy mistra Teodorika. Současně byl z Karlovy iniciativy zřízen zvláštní svátek svatého Kopí a hřebů, který byl slaven v českých zemích a také řadě německých diecézí. Pro tento svátek vznikl i speciální chorální repertoár. Autor tohoto officia není přesně znám, avšak prameny uvádějí, že je nechal sepsat Karel se svými dvorními teology. Notový materiál vychází z antifonáře Arnošta z Pardubic (1363, cod. P. VI Kapitulní knihovny v Praze).

Karel a univerzita

V posledních letech se podařilo lokalizovat velice osobitý a dosud téměř neznámý soubor zpěvů, jejichž vznik s největší pravděpodobností souvisí s pražským univerzitním prostředím. Jde o poměrně rozsáhlé písně s básnickými duchovními texty, které zajímavě kombinují volný chorální rytmus s pasážemi s pravidelným rytmem. V programu je zastoupena jedna z těchto kompozic: Rubus incombustibilis. Univerzita se také stala centrem, které přijímalo a dále šířilo soudobou francouzskou tvorbu stylu ars nova. Je velmi pravděpodobné, že zde byly známy a provozovány i francouzské skladby Je languis a Sois tart.

Do českého studentského prostředí můžeme také umístit píseň Prima declinatio. Její text je jakousi intelektuální hříčkou, která rozvíjí paralely mezi latinskou gramatikou a teologickými myšlenkami.

Karel a dvorská lyrika

Česká dvorská lyrika 14. století navázala na tradici německého minnesangu, která do Čech pronikala již za posledních Přemyslovců. Z tohoto prostředí vzešel a patrně zde i tvořil meistersinger Mülich von Prag, o němž kromě jeho původu mnoho nevíme. Jeho působení spadá spíše před polovinu 14. století. V Karlově době se začínají objevovat lyrické útvary také v češtině. K nejlíbeznějším příkladům této tvorby patří nesporně lejch Otep myrhy. Jeho text parafrázuje obrazy z biblické Písně písní a lze ho tudíž interpretovat ve světské i duchovní rovině. Roli dívky, která se obrací ke svému milému, bylo možné chápat i jako hlas lidské duše obracející se ke Kristu. Píseň Dřěvo sě listem odievá navazuje zřetelně na kurtoazní předlohy – básník v závěru vyzývá přítomné panny a paní, aby ze svého kruhu vyhnaly milence, který vychloubáním porušuje závaznou diskrétnost dvorné lásky.

Karel a úcta ke svatým

Úcta ke světcům, stejně jako již zmíněné sbírání ostatků, byla nedílnou součástí Karlova duchovního profilu. Zde jsme se zaměřili na tématiku sv. Václava, jehož kult Karel podporoval zvláště intenzivně. Svatováclavskou tématiku doplňuje mariánská Que est ista, vícehlasá skladba ve stylu Ars nova 14. století.

Karel a slovanská liturgie

Karel IV. založil v roce 1347 na Novém městě pražském klášter, jehož úkolem bylo pěstování slovanského písemnictví a slavení liturgie ve slovanském jazyce. Za tímto účelem byli do Čech pozváni mniši benediktinského řádu ze severních částí chorvatského pobřeží. o podobě hudebního repertoáru však kvůli nedostatku dochovaných pramenů nebylo možné činit žádné závěry. Z tohoto hlediska je zcela unikátní nález několika fragmentů, které se podařilo objevit ve fondu Ljubljanské národní knihovny. Původ těchto fragmentů lze velmi přesvědčivě prokázat jako emauzský. Je na nich zaznamenán mj. zpěv Alleluia zapsaný chorální notací a podložený slovanským textem psaným hlaholicí. Tento zpěv je zřejmě jediný z emauzského repertoáru, který je dochován v úplnosti a zaznívá po mnoha staletích znovu v dnešním koncertě.

Do části věnované Emauzskému klášteru bylo zařazeno též čtení v církevní slovanštině podle jiného významného Emauzského pramene: tzv. Remešského evangeliáře. Tento rukopis z 11. století psaný cyrilicí věnoval klášteru sám Karel IV. v domnění, že jde o rukopis psaný přímo sv. Prokopem, zakladatelem Sázavského kláštera.

Do programu jsme zařadili také vícehlasé skladby s mariánskou tématikou, které dokládají domácí tvorbu inspirovanou francouzským „novým hudebním uměním“, již zmíněnou ars nova. Je to skladba písňového charakteru Que est ista a také čtyřhlasé moteto Flos fit femine.

Závěr koncertu tvoří velikonoční repertoár s tématikou vzkříšení; při jeho poslechu si můžeme připomenout větu z Karlova vlastního životopisu, která vyjadřuje duchovní nasměrování jeho osobnosti: „Život věčný jest světlo člověka“.