Proč začal Ladislav Zibura podnikat své poutě? A na co se těší v Kroměříži?
sobota 5. 3. 2016 v 17.03 hodin
(do 9. 9.)
Kino Nadsklepí
Sám se ve svém školním profilu charakterizuje "vynálezce, objevitel, filantrop, samaritán a psycholog-amatér, cyklista, maratonec, poutník, vynikající kuchař, zahrádkář, lovec slev, dumpster diver, ochránce dobrých mravů, humorista, novinář, vlastenec, dobrý člověk a blonďatý rošťák." Je mu dvacet čtyři, na svých poutích ušel dohromady 3 700 m, vydal jednu knihu, jednou se objevil v Show Jana Krause a na své tour po republice se svým cestovatelským stand-upem oslovil přes 12 000 diváků. 17. března přijede také do Kroměříže.
1) Už jsi šel pěšky do Santiaga de Compostela, Říma a naposledy do Jeruzaléma, kde, kdy a jak nápad vydávat se sám, po svých a do vzdálených míst, vznikl?
Na střední jsem toužil po nějakém velkém dobrodružství a sotva jsem se úplně náhodou doslechl o pouti do Santiaga, bylo mi jasný, že jí musím zažít. Šel jsem tradičních 900 kilometrů přes celé Španělsko a dost mě to pohltilo. Od té doby už jsem vyrážel každé prázdniny, protože jsem jednoduše věděl, že to je super.
2) Tématu poutnictví ses věnoval i ve své bakalářské práci a vloni jsi o cestě do Jeruzaléma vydal knihu. Vytváříš si své texty v hlavě při pochodu, píšeš si v průběhu poznámky, nebo všechno sepisuješ zpětně na základě zážitků?
Píšu si velmi rozsáhlé deníky, ale z nich vycházím jen pomálu. Deník člověk píše pro sebe, ne pro čtenáře. Přepsat deník je nejjednodušší cesta, ale není to tak čtivé. Proto jsem knížku napsal až ex post – ostatně rok poté, co jsem se z Jeruzaléma vrátil. Deníky mi poskytly jen základní kostru.
3) Nebudu se ptát, co nejzajímavějšího se Ti stalo na cestách, to nám určitě povíš 17. března sám. Co Tě však nejvíce překvapilo nebo zaskočilo během Tvé nedávné cesty k popularitě (AZ Kvíz, Show Jana Krause, přednášková tour...)?
Tak zrovna AZ-kvíz byla úplně bezvýznamná rošťárna vymyšlená na místě – tehdy jsem netušil, že to uvidí tolik lidí. Na druhou stranu jsem rád, že mi tyhle věci pomohly dělat věc, která mě tolik baví – mluvit před lidmi, inspirovat je a bavit. A největší překvapení pro mě bylo to, jak je snadný se dostat do povědomí lidí. Teď už si ale dávám pauzu, nechci je otravovat příliš...
4) Už jsi někdy byl v Kroměříži? Na co se tu těšíš?
Musím se přiznat, že to je jedno z mála větších měst, která jsem dosud nenavštívil. Projezdit republiku mi totiž teď hodně pomohly ty projekce. Pro mě je vždycky krása přijet do úplně cizího města a zjistit, jak to tam funguje. Každé město má svojí neopakovatelnou atmosféru. No a o Kroměříži samozřejmě vím, že zámek je na seznamu UNESCO, takže určitě bude na co koukat...
5) Slyšela jsem, že v dubnu zase vyrážíš na další cestu, kam to bude a jak dlouhá trasa to je?
Ještě přesně nevím – původně jsem plánoval Afriku nebo Jižní Ameriku, teď to ale vypadá, že se vrátím do Asie. Chci se totiž znovu vydat za pohostinností místních lidí. Zvažuji, že bych šel z Teheránu přes Arménii, Gruzii, Ukrajinu, Rumunsko a Maďarsko pěšky domů. Trasa ještě definitivní není, ale odchod v dubnu ano.
ČÍSLA
1300–1400 kilometrů – délka pouti do Jeruzaléma
13 000 Kč – náklady na pouť do Jeruzaléma
14 kilogramů – přibližná váha Ladislavova sbaleného batohu
9 kilogramů – váha, kterou Ladislav na pouti zhubl (ze 79 na 70 kilogramů)
5000 fotografií – počet fotografií, které Ladislav na cestě udělal
5 km/h – průměrná rychlost Ladislavovy chůze
ZAJÍMAVOSTI
1) Ladislav poprvé vyprodal kino pro 500 lidí během 4 dnů, podruhé během 4 hodin. První projekci si nijak nepřipravoval, jen improvizoval.
2) Ladislava nakladatelství Albatros s nabídkou vydání knihy oslovilo na základě rozhovoru na Radiožurnálu. Knize věřilo natolik, že ji zařadilo do TOP 5 pro Vánoce 2015.
3) Ladislava na jeho poutích následuje i zbytek rodiny. Jeho rodiče Lada a Jiří do Santiaga došli už dvakrát, začátkem května tam vyráží také jeho bratr.
4) Ladislav je nejmladším Čechem (22 let), který podnikl pouť do Říma, Jeruzaléma i Santiago de Compostela.
5) Do Jeruzaléma Ladislav šel během postního měsíce ramadánu – tedy v době, kdy v Turecku prakticky nebylo možné přes den sehnat jídlo.
6) Celé Turecko Ladislav prošel prakticky bez mapy (jen s orientační mapou o velikosti 10 x 20 cm).
7) Za celou dobu v Izraeli (11 dní) si Ladislav ani jednou nemusel koupit jídlo – žil jen z toho, co mu dali lidé.
8) Ladislava na poutích v Turecku několikrát málem napadli psi, v Itálii ho srazilo auto, v Izraeli zažil raketový poplach a na všech poutích se potýkal s velkými problémy s puchýři.
9) Ladislava nemotivuje náboženství – sám se k žádnému nehlásí.
10) Ladislav se snaží poutě vykonat po vzoru středověkých poutníků – nedomlouvá si žádné hotely, trasu plánuje jen minimálně a nemá s sebou žádné profesionální vybavení.
11) Kvůli střelbě ve vesnici na oslavách konce Ramadánu Ladislavovi dodnes píská v uchu.
12) Ladislav se chystá v poutích i nadále pokračovat – nyní se chystá za polární kruh.
13) Tempo Ladislavovy chůze přesně odpovídá písni "Yellow Submarine" od kapely Beatles.
