Hasta la vista!
BLG 2011
neděle | 5. 7. 2015 | 18.00 | 2D |
NE 5/7 18.00 U příležitosti jubilejního 50. ročníku festivalu v Karlových Varech jsme si pro Vás připravili tematický Filmjukebox. Na adrese www.filmjukebox.cz jste mohli vybírat z pěti snímků: vítězi divácké soutěže za roky 2011 – 2014 a loňským nejlepším filmem dle hlavní poroty. Nejvíce hlasů získala belgická tragikomedie Hasta la vista!, která získala Diváckou cenu deníku Právo na MFF v Karlových Varech v roce 2012.
FILMJUKEBOX: MFF KARLOVY VARY
Vítězem jste zvolili a 5. 7. v 18.00 se v kině Nadsklepí za 50 kaček můžete těšit na...
Hasta la vista! (2011)
Drama / Komedie / Road movie
Belgie, 2011, 115 min, titulky, do 12 let nevhodný, 50 Kč
Režie: Geoffrey Enthoven
Scénář: Pierre De Clercq
Hrají: Robrecht Vanden Thoren, Gilles De Schrijver, Tom Audenaert, Johan Heldenbergh, Kimke Desart, Veerle Baetens, Isabelle de Hertogh, Jean-Paul Dermont
Děj této sympatické tragikomedie, volně inspirované příběhem Asty Philpota, amerického propagátora práv handicapovaných lidí na aktivní sexuální život, vypráví o třech různě postižených mladících, kteří se vydávají na cestu do Španělska, a to s jediným cílem: přijít o panictví. Žoviální Jozef je téměř slepý. Vtipálek Philip je paraplegik. Také Lars je upoután na kolečkové křeslo, jelikož trpí nevyléčitelným degenerativním postižením, způsobujícím ochrnutí a příležitostné záchvaty. Přesto podnikají tuto výpravu, ne nepodobnou Philpotovým skutečným výletům do bezbariérového nevěstince ve Španělsku a jeho prosazování placeného sexu coby legitimního způsobu, jak mohou handicapovaní uspokojovat své sexuální potřeby. Režisér Geoffrey Enthoven se úspěšně dokázal vyvarovat blahosklonně povýšeného přístupu i přílišné sentimentality. (MFF Karlovy Vary)
Film zvítězil v divácké soutěži festivalu v roce 2012.
NÁZORY DIVÁKŮ:
Jedním slovem: VÝBORNÉ!!! Film, subžánrově především road movie, pojednávající o postižených a nemocných lidech, aniž by sklouzával k sentimentu nebo naopak k zesměšňování, se jen tak nevidí. zde funguje naprosto všechno, hlavní trojka i s Claude jsou sympaťáci, vtípky perfektní, Hotel de Claude je také můj oblíbený a postava Larsovy sestry je naprosto skvěle napsaná i zahraná. jo, tohle se mi líbilo hodně a můžu Belgičanům jen závidět, že jsou schopni točit takové svěží snímky…“
Zyne (čsfd)
„Film u kterého není špatně vůbec nic, nic nechybí ani nepřebývá. Človeku by se až chtělo říci, že tohle byl vlastně takový perfect movie. Kombinace humoru, napětí, smutku, štěstí, naděje a marnosti. Hasta La Vista je klenot, který se musí vidět.“
jefff (čsfd)
RECENZE:
Totalfilm.cz (AC)
"Komedií, které mají jako leitmotiv strastiplnou cestu paniců za sexem či láskou vzniklo už nepočítaně. Ale aby hlavním a vlastně jediným hendikepem aktérů byla nemoc či tělesné postižení, to tu zase tak často nebývá. Film režiséra Geoffreyho Enthovena nám takový pohled nabízí. A přestože by se mohlo zdát, že to nebude cesta příliš veselá, opak je pravdou."
Studentpoint.cz (Jiří Kábrt) ****
"Hasta La Vista! se především daří balancovat díky nutné uměřenosti ve všech směrech. Je humorný, ale ne tolik, aby to z nějakého důvodu zašlo za hranici dobrého vkusu a má i srdce, byť se zase nedaří diváka přímo rozplakat."
Další filmy, které se zúčastnili hlasování:
Nickyho rodina (2011) Dokumentární / Drama / Životopisný / Historický Režie: Matej Mináč V dramatu Všichni moji blízcí (1999) objevil slovenský režisér a scenárista Mináč pro svět skutečný příběh Nicholase Wintona. Neznámému Angličanovi se těsně před vypuknutím 2. světové války podařilo odvézt z Prahy do Velké Británie do bezpečí před nacistickými okupanty 669 židovských dětí. K tématu se Mináč vrátil celovečerním dokumentem Síla lidskosti – Nicholas Winton (2001). Oba snímky měly obrovský ohlas a vedly k objevení nových, překvapivých skutečností. Dnes je Wintonův příběh známý po celém světě. Díky Mináčovým filmům se našly desítky dalších „Wintonových dětí“. Některé přibližuje i dokumentární snímek s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Mezi protagonisty patří i přední americký vědec Ben Abeles, bývalá ředitelka Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu Alice Mastersová nebo genetička Liesl Silverstoneová. (MFF Karlovy Vary) Film zvítězil v divácké soutěži festivalu v roce 2011. | ||
Revival (2013) Komedie / Hudební Režie: Alice Nellis „Ještě jednou si pořádně . . ." Smoke, to byli čeští Rolling Stones. Za nejasných okolností se ale v roce 1972 rozpadli a každý ze čtyř bývalých muzikantů se s údělem rockera ve výslužbě vyrovnal po svém. Každý z nich má teď za sebou svůj život a svůj vlastní příběh. A taky jejich pohnutky k oživení kapely Smoke jsou různé - peníze, touha po ztracené slávě, touha pomoci kamarádovi, anebo se ještě jednou pořádně odvázat. Jejich světy se potkávají a oni si začínají užívat hudby, kamarádství a života na pódiu i za ním. Nejen členy kapely, i všechny okolo ovšem čeká spousta zábavy a často velmi překvapivých a komických situací. A také se konečně podaří rozluštit jedno velké tajemství – proč se vlastně skupina rozpadla. (Bontonfilm) Film zvítězil v divácké soutěži festivalu v roce 2013. | ||
Magický hlas rebelky (2014) Dokumentární Režie: Olga Sommerová Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1989 zažila Marta během sametové revoluce comeback, který by jí mohla závidět leckterá světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné Václavské náměstí, stala se jedním ze symbolů odporu proti komunistickému totalitnímu režimu. Film mapuje zpěvaččinu první i druhou pěveckou kariéru, odkrývá mnohé z dramatického osobního života a zároveň mapuje historii Československa v druhé polovině 20. století.(A-Company CZ) Film zvítězil v divácké soutěži festivalu v roce 2014. | ||
Kukuřičný ostrov (2014) Simindis kundzuli Režie: Georgij Ovašvili Řeka Inguri je přirozenou hranicí dělící Gruzii od Abcházie. Uprostřed jejího toku se po jedné z jarních záplav vytvoří ostrůvek, jako stvořený pro pěstování kukuřice. Alespoň je o tom přesvědčen starý rolník, jehož sluncem ožehlá tvář se podobá krajině, po níž desítky let chodí. Gruzínskému tvůrci, na jehož nový film se netrpělivě čekalo, je stařík tichým společníkem. Mlčenlivě a s až rituálním soustředěním vykonává práci a Ovashvili kolem něj, jeho šestnáctileté vnučky i jejich ostrůvku doslova čaruje kamerou. I pomocí střihové skladby a téměř bez použití slov komponuje průzračně čisté drama o sepětí člověka a přírody. Uhrančivé obrazy doplňují intenzivní pohledy, v nichž se začne zračit obava v okamžiku, kdy se motorový člun pohraniční stráže přiblíží na dohled ostrůvku. Způsob zachycení všednodenních úkonů i nečetné interakce mezi postavami dodávají psychologickému dramatu svého druhu symbolickou, nadčasovou hodnotu.(MFF Karlovy Vary) Film zvítězil v hlavní soutěži festivalu v roce 2014. |