Bohové
pátek 10. 7. 2015 v 19.00 hodin
Květná zahrada
Státní filharmonie Brno, Dirigent – Petr Altrichter
Dnešní koncert v podání Filharmonie Brno pod vedením významného dirigenta Petra Altrichera představí program složený ze dvou symfonických děl. Název Bohové je více než příznačný a to hned v několika rovinách. Představena bude tvorba hudebních velikánů W. A. Mozarta a G. Mahlera a jejich vrcholná díla neméně příznačných názvů.
Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 41 C dur, K 551 Jupiter
Osobnost Wolfganga Amadea Mozarta (1756─1791) není třeba blíže představovat, jeho dílo ale ve stručnosti popsat nelze. V Köchlově souhrnném seznamu Mozartova díla je kromě doplňků uvedeno 626 skladeb, z toho jen symfonií můžeme napočítat přes padesát.
Symfonie C dur dostala své přízvisko Jupiter od londýnského koncertního pořadatele Salomona až po Mozartově smrti. Jupiter v tomto případě ztělesňuje vládce Olympu, demonstruje moc a lesk jeho slávy. Ze všech Mozartových symfonií je tato nejpatetičtější a nejvzletnější. Čtyři věty, ze kterých je symfonie vystavěna, jsou ukázkou skladatelského mistrovství. První věta v intrádové C dur je předstupněm ke kantilénové druhé větě a na ni navazující větě tanečního charakteru. Mohutnost a zvuková barevnost je pak plně rozvinuta v závěrečné části. Právě tato symfonie může být příkladem spojení barokního kompozičního stylu s rozmanitostí a lehkostí klasicismu, ukázkou propojení sonátové formy s uměním polyfonie.
W. A. Mozart: symfonie č. 41 C dur, K 551 Jupiter
1. Allegro vivace
2. Andante cantabile
3. Menuetto: Allegretto
4. Molto allegro
Gustav Mahler: Symfonie č. 1 D dur, Titan
Gustav Mahler (1860─1911) je v hudební literatuře označován za představitele pozdního romantismu a za největšího rakouského symfonika přelomu devatenáctého a dvacátého století. Těžištěm jeho díla je devět dokončených symfonií, vokálně symfonická skladba Píseň o zemi a řada písňových cyklů. První symfonie D dur, která dnes zazní, měla svou premiéru pod Mahlerovým vedením 20. listopadu 1889 v Budapešti. Genialita Mahlerových symfonií tkví především v jejich propojení do cyklu. Žádná z devíti symfonií není myšlenkově osamocena. Příkladem je již první symfonie, ve které Mahler stvořil ,,silného a udatného člověka“, hrdinu, Titána.
- Langsam, schleppend
- Kräftig bewegt, doch nicht zu schnell
- Feierlich und gemessen, ohne zu schleppen
4. Stürmisch bewegt - Energisch
(anotaci vypracovala Kateřina Fajtlová)
Skleník Květné zahrady / 19.00