Carl Orff – Carmina Burana, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín

neděle 21. 6. 2015 v 19.00 hodin

Květná zahrada

300 Kč | studenti, senioři 250 Kč
čtěte více

Zahajovací koncert festivalu + Evropský den hudby

Není náhoda, že právě v den, který je oslavou hudby, zazní asi nejznámější skladba Carmina Burana německého autora Carla Orffa (1895−1982). Dílo ztělesňující a postihující všechny důležité hudebně-dramatické momenty. Posluchač má možnost nahlédnout díky expresivitě hudebního projevu do autorova nitra, zaznamenat všechny polohy lidského hlasu a nechat se oslnit monumentálností, se kterou je vystavěna instrumentální složka díla. Diriguje kroměřížský velikán klasické hudby Tomáš Netopil.

Carmina Burana

Cyklus určený pro sólové hlasy (soprán, tenor, baryton), smíšený sbor, dětský sbor, orchestr (popř. dva klavíry) a bicí nástroje, jichž v partituře skladatel užívá neobvykle velké množství. Carmina Burana byla poprvé na koncertní podia uvedena v roce 1937 ve Frankfurtu nad Mohanem a je tvořena několika zhudebněnými texty středověkých potulných básníků a hudebníků, jež byly objeveny v klášteře Beurum. Tato dnes patrně nejhranější skladba Carla Orffa je první částí triptychu Trionfi - Carmina Burana. Carmina Burana je členěna jako kantáta s tematickým dělením podle obsahu jednotlivých písní.

Tomáš Netopil je český houslista a dirigent, vítěz mezinárodní dirigentské soutěže George Soltiho z roku 2002. Po absolutoriu studia hru na housle na Kromě vystudoval na pražské AMU dirigování a sbormistrovství. Poté absolvoval další vzdělání na Královské akademii ve Stockholmu. V letech 2009 - 2011 byl šéfdirigentem Opery Národního divadla.

Jako sólisti se představí:

Akademický sbor Žerotín, členové opery Národního divadla moravskoslezského

sbormistři Pavel Koňárek, Jurij Galatenko

Filharmonie Bohuslava Martinů

AKADEMICKÝ SBOR ŽEROTÍN vznikl v roce 1880 v Olomouci a záhy po svém vzniku se stal jedním z nejdůležitějších organizátorů národního kulturního života na území Moravy. Pořádal koncerty, operní představení a spolupracoval s předními českými umělci (např. J. B. Foerster, E. Destinnová aj.), nejvýznamnější však byla spolupráce s A. Dvořákem, který několikrát osobně Žerotín řídil, svěřil mu první české provedení některých svých kantát a dedikoval mu kantátu Svatá Ludmila. Zásluhou činnosti Žerotína vznikla v Olomouci také hudební škola a symfonický orchestr – dnešní Moravská filharmonie.

V současné době má sbor asi 35 členů, základní obsazení je však rozšiřováno o další zpěváky podle umělecké náročnosti interpretovaných děl i podle požadavků organizátorů. Repertoár sboru zahrnuje tvorbu všech slohových období, stejně jako úpravy spirituálů, lidových i populárních písní. Významnou část repertoáru tvoří díla českých autorů 20. století jako jsou B. Martinů, J. Novák, A. Tučapský nebo P. Eben. Od roku 1999 pracuje AS Žerotín při Moravské filharmonii Olomouc, na jejíchž abonentních i mimořádných koncertech pravidelně účinkuje při provádění vokálně-instrumentálních děl (např. W. A. Mozart: Requiem, A. Salieri: Requiem, G. Rossini: Stabat Mater, B. Britten: St. Nicolas, Gershwin: Porgy and Bess, C. Orff: Carmina Burana, A. Dvořák: Te Deum, Stabat Mater, Mše D dur, I. Stravinskij: Symphony of Psalms, F. Poulenc: Gloria, L. van Beethoven: Missa in C, J. S. Bach: Weihnachtsoratorium, L. Janáček: Glagolská mše, Otčenáš ad.). Kromě mnoha koncertů v České republice vystupoval sbor např. v Belgii, Nizozemí, Německu, Španělsku, Slovensku, Řecku, Itálii nebo Chorvatsku. AS Žerotín pravidelně spolupracuje s významnými českými dirigenty i orchestry a spoluúčinkoval v několika inscenacích Moravského divadla.

PAVEL KOŇÁREK je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v oborech dirigování sboru a dirigování orchestru. Pracuje jako sbormistr Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, kde nastudoval více jak dvě desítky inscenací (např. G. Donizetti: L´elisir d´amore, Maria di Rohan, U. Giordano: Andrèa Chenier, W. A. Mozart: Don Giovanni, Le nozze di Figaro, G. Verdi: Un ballo in maschera, Simone Boccanegra, Rigoletto, Macbeth, G. Rossini: Il barbiere di Siviglia, La Cenerentola, G. Puccini: Madame Butterfly, E. W. Korngold: Die Tote Stadt, Das Wunder der Heliane, A. Dvořák: Rusalka, L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, R. Wagner: Der Fliegende Holländer, R. Strauss: Elektra a další). V letech 2004 a 2006 se se souborem Janáčkovy opery zúčastnil několikatýdenního turné po Japonsku, v roce 2014 se zúčastnil zájezdu do Ománu, kam byla Janáčkova opera exkluzivně pozvána jako jediný zástupce České republiky, a podílel se tam na prvním uvedení české opery na Arabském poloostrově.

Od roku 1995 je uměleckým vedoucím a sbormistrem Akademického sboru Žerotín. Pod jeho vedením sbor absolvoval téměř 200 koncertů doma i v Evropě, pravidelně účinkuje na renomovaných tuzemských hudebních festivalech (Dvořákova Olomouc, Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival P. Dvorského, Harmonia Moraviae aj.), natáčel pro S-W Rundfunk Baden-Baden, pro firmu Vienna Modern Masters i Český rozhlas a stal se laureátem několika sborových soutěží.

V letech 1989–2005 byl členem a asistentem dirigenta Brněnského akademického sboru a od roku 2001 do roku 2010 vyučoval na Katedře muzikologie Univerzity Palackého v Olomouci předmět Řízení pěveckého sboru. V současné době je externím pedagogem Konzervatoře evangelické akademie v Olomouci. Je pravidelně zván jako lektor kurzů sborového zpěvu a jako sbormistr spolupracuje s Moravskou filharmonií Olomouc na realizaci nahrávek pro zahraniční zámořské partnery. Příležitostně se uplatňuje též jako dirigent vokálně-instrumentálních děl.

Kateřina Kněžíková se narodila v roce 1982 v Bohumíně. V roce 2007 absolvovala Pražskou konzervatoř a v roce 2010 ukončila svá studia na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze pod vedením Jiřiny Přívratské. V Národním divadle v Praze debutovala v roce 2005 v roli Zerliny a od roku 2006 je stálou členkou ansámblu. Pravidelně vystupuje na prestižních mezinárodních festivalech u nás i v zahraničí. Vytvořila nahrávky pro Český rozhlas, televizní stanici MEZZO, ARTE a belgickou rozhlasovou stanici RTFB International. Spolu s Jiřím Bělohlávkem natočila novou oficiální verzi České státní hymny.

Jan Mikušek se narodil ve Valašském Meziříčí. Na brněnské konzervatoři studoval hru na cimbál a dirigování. Během studia se začal věnovat také zpěvu, nejprve u Marcyna B. Sczycińského, následně u Terezie Blumové. Věnuje se interpretaci tzv. staré hudby (např. se soubory Capella Regia Praha, Musica Florea, Ritornello, Societas Incognitorum), spolupracuje s Jiřím Stivínem a souborem Ensemble Damian (opery Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara). Jako host účinkuje v přestaveních Národního divadla v Praze.

Ivan Kusnjer absolvoval Akademii múzických umění v Praze u prof. Teodora Šrubaře. Působil na operních scénách v Ostravě a v Brně, od roku 1982 je v angažmá v Národním divadle v Praze. Je trojnásobným držitelem prestižní Ceny Thálie. Účinkoval na operních scénách a koncertních pódiích v Evropě, Americe i na Středním a Dálném východě.

(anotaci vypracovala mj. Kateřina Fajtlová)


Skleník Květné zahrady / 19.00

Exkluzivní rozhovor s dirigentem tohoto prestižního koncertu Tomášem Netopilem

Vždy mne potěší, když můžeme pozvat sólisty nebo výrazné pěvecké osobnosti, říká Tomáš Netopil

Šest hudebních večerů slibuje letošní ročník hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž 2015. Zahajovacím koncertem bude 21. června uvedení slavné kantáty Carla Orffa Carmina Burana v provedení Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a několika sborů. Dirigentem a vlastně i dramaturgem celého festivalu je dnes už mezinárodně proslulý kroměřížský rodák Tomáš Netopil.

Festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž 2015 se letos dočká svého 16. ročníku. Byl jste u všech ročníků?

U všech určitě ne. Moje aktivní podpora tohoto festivalu šla ruku v ruce se sdružením Art Collegium 2002, které se od svého vzniku spolupodílelo nejenom na tomto festivalu, ale i na Kroměřížském hudebním létu.

Utkvěl vám nějaký minulý festivalový ročník v něčem více než ty ostatní?

Vždy mne potěší, když můžeme pozvat sólisty nebo výrazné pěvecké osobnosti, které svůj čas velice pečlivě rozdělují a obzvláště letní měsíce vyčleňují pro osobní odpočinek - a přesto jsou nabídkou festivalu poctěni a připraví nám skvělý kulturní zážitek.

Na co jste myslel, když jste sestavoval dramaturgii letošního ročníku?

Festival by měl mít tři základní tematické linie. V co možná největší míře využít nádherných prostor nejen Arcibiskupského zámku, ale i Květné zahrady pro dosažení co největší prezentace těchto skvostů. Další linie je úzce spjata s hudební historií našeho města. Zámecký hudební archiv patří k těm nejbohatším a nabízí nepřeberné možnosti, jak vrátit notovým archiváliím nový život ve formě interpretace právě na tomto letním festivalu. Třetím stavebním kamenem celé dramaturgie je symfonická hudba. Tou osobně vzdávám hold osobnostem, které se tu buď narodily, nebo umělecky zasadily o kulturní růst města a regionu. Za všechny bych vzpomenul Václava Talicha, Dr. Emila Kozánka, Antonína Procházku a MUDr. Milana Šilera. V letošním roce se také budeme věnovat začínajícím umělcům, kteří jsou úzce spjatí s Kroměříží a kteří již ve světě hudby ušli notný kus cesty.

V Kroměříži jste se narodil a začal studovat hudbu. Předpokládám, že tu máte kořeny a vazby, ale přesto by mne zajímalo, jak často se sem vracíte?

Vracím se domů tak často, jak je to jen možné. Někdy mám během své práce dva dny volno a to pak neváhám a letím domů. Třeba jen sice na pár hodin, ale vždy to stojí za to. Sezóna, to je pro mě vždy od září do června samozřejmě nejnáročnější období, proto si pak užívám dva letní měsíce volna!

Vaše profesní dráha je neuvěřitelně rozsáhlá a umělecky zajímavá, což s sebou přináší mimo jiného také neustálé cestování a poznávání nových lidí z branže. To asi musí člověka bavit…

Je to velice pestrý způsob života se všemi pro a proti. Člověk si na to musí zvyknout a brát to jak to přijde.

V jakých metropolích jste v poslední době působil a co to bylo za projekty?

Letošní sezóna byla velmi bohatá a kromě mého stálého angažmá v německém Essenu jsem spolupracoval s orchestry v Paříži, Vídni, Londýně, Berlíně, Drážďanech, Hamburku i jinde. Často, jako český dirigent, uvádím díla Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Janáčkovu Glagolskou mši jsem provedl letos s Londýnskou filharmonií. Byl pro mne mimořádný zážitek slyšet toto dílo s takovým nasazením celého aparátu a s obrovskou masou zvuku Londýnského sboru, který byl ještě posílen o vynikající filharmonický sbor ze Španělska.

zpět nahoru



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

srpen 2018

po6132027
út7142128
st18152229
čt29162330
310172431
so4111825
ne5121926

Do

září 2018

po3101724
út4111825
st5121926
čt6132027
7142128
so18152229
ne29162330
Potvrďte vybrané odbobí