Sibiřská bilance
LIT 2011
pátek | 15. 5. 2015 | 18.00 | 2D |
PÁ 15/5 18.00 Dokumentární film lotyšské režisérky Dzintry Geky o deportacích lotyšských občanů na Sibiř v letech 1941-1949 vznikl u příležitosti 70. výročí masových deportací lotyšského obyvatelstva. Se skupinou bezmála dvou desítek z nich se Dzintra Geka vydala zpět na místo někdejšího utrpení, aby tu společně zavzpomínali na své nejbližší a také aby navštívili krajany, kteří se rozhodli nevrátit se do své původní vlasti.
Sibiřská bilance
Balance Sheet of Siberia
Dokument
Litva, 2011, 58 min, titulky
Režie: Dzintra Geka
V roce 2011, u příležitosti 70. výročí masových deportací lotyšského obyvatelstva, vznikl film Sibiřská bilance, působivé a historicky objevné svědectví kdysi vysídlených dětí o strastiplném životě v nehostinných krajích Sibiře. V roce 1941 bylo z vlasti násilně deportováno 15 425 obyvatel Lotyšska, mezi nimi i 3751 dětí mladších 16 let. Zpět domů se jich vrátilo čtyři sta. Se skupinou dvou desítek z nich se lotyšská dokumentaristka Dzintra Geka vydala zpět na místo někdejšího utrpení, aby tu společně zavzpomínali na své sourozence, rodiče a prarodiče, kteří zde zahynuli, a také aby navštívili krajany, kteří se po rehabilitaci rozhodli nevrátit se do své původní vlasti. Jak ve filmu říká luteránský pastor, jeden z účastníků výpravy, nešlo o žádnou exkurzi ani o náboženskou pouť; cílem cesty bylo připomenout osudy nevinných obětí totalitní moci a učinit z této tragédie memento pro dnešní dobu. o tom, že je šíření tohoto odkazu potřebné, svědčí slova jednoho z ruských obyvatel obce Biriljussy, s nimiž se lotyšská výprava na své cestě setkala: "Je dobře, že jste přijeli, že uchováváte naši společnou historii. Za deportace neneseme vinu ani my, ani vy. Taková je historie, kterou nesmíme zapomenout. Musíme se z ní poučit. Žijme v přátelství."
O REŽISÉRCE:
Dzintra Geka se narodila v roce 1950; v roce 1979 absolvovala Státní divadelní, hudební a filmový institut v St. Petěrburgu v oboru filmová režie a televizní produkce. geka-dzitra-220px.jpgV letech 1979-80 pracovala jako asistentka režie a editorka v Rize, v letech 1980-92 jako ředitelka filmového studia Telefilm. Je členkou Lotyšského cechu kameramanů, předsedkyní Fondu sibiřských dětí, producentkou konferencí a především nezávislou režisérkou dokumentárních filmů. Na svém kontě má několik desítek dokumentů humanitního zaměření. Věnuje se otázkám ochrany lidských práv, ekologie i sociálním tématům. Nejzřetelnější stopu v jejím díle představuje cyklus sibiřské ságy, kdy se prostřednictvím autentických svědectví pamětníků vrací k historicky tragickému vysídlování občanů pobaltských republik na Sibiř.
Dzintra Geka se tak svou dokumentární tvorbou dotýká i dramatického osudu vzdělanostně a hospodářky vyspělého Lotyšska, které teprve v roce 1918 získalo nezávislost na Rusku. V období 1940—41 bylo Lotyšsko anektováno Sovětským svazem, v letech 1941-44 okupováno Německem a poté od roku 1944 až do 1991 opět Sovětským svazem. Politické a občanské peripetie včetně násilných deportací se nevyhnuly žádné lotyšské rodině včetně rodiny autorky dokumentů Dzintry Geky.
Za dokument “Sibiřská bilance” (2011) jí byla na mezinárodním filmovém festivalu v Jekatěrinburgu v roce 2011 udělena zvláštní cena poroty.
FILM BUDE UVEDEN V RÁMCI LOTYŠSKÝCH DNŮ PROBÍHAJÍCÍCH V KROMĚŘÍŽI 11. - 15. 5. 2015
Před filmem bude zahájena vernisáž Dopisy ze Sibiře napsané na březové kůře.