Pestrobarvec petrklíčový

po 20/04 20.00 Na chátrajícím šlechtickém sídle žije sběratelka motýlů Cynthia se svou milenkou Evelyn a ve svém svébytném a poněkud výstředním světě se oddávají sadomasochistickým hrátkám. Cinefilní lahůdka se vyznačuje podmanivou erotickou atmosférou, výraznou hudební složkou a odkazy na sexploatační filmy 60. a 70. let.

Pestrobarvec petrklíčový

The Duke of Burgundy
Drama
Velká Británie, 2014, 104 min, přístupný od 15 let, titulky

Režie: Peter Strickland
Scénář: Peter Strickland
Kamera: Nicholas D. Knowland
Hrají: Sidse Babett Knudsen, Chiara D'Anna, Eugenia Caruso, Fatma Mohamed, Monica Swinn

PROČ TENTO FILM?
"Dokoukali jsme tenhle film na festivalu v Torontu s tím, že je krásný, ale totálně nedistribuovatelný, neboť je zřejmě příliš cinefilský a nebude v našich silách dostat na něj nějaký rozumý počet diváků do kin. Týden po Torontu mluvíme s našimi kamarády distributory z Polska o tom, co kdo v Torontu vlastně koupil, a zjišťujeme, že nikdo nic moc, ale že nejraději vzpomínáme na Duke of Burgundy. Uplyne dalších pár dní a v hlavě se mi pořád přehrává úvodní písnička filmu. Při další konverzaci se o tom zmiňuji svému polskému příteli-distributorovi, který mi sděluje, že celý víkend nedělal nic jiného, než zkoušel sehnat ten song a nakonec přemluvil producenta, aby mu jej poslali. Tak mi ho přeposílá a říkáme si - co jiného bychom asi tak měli zkusit distribuovat než film, který nás vlastně v Torontu zaujal nejvíce ze všech a na který intenzivně myslíme ještě dva týdny po festivalu? A tak jsme s ním tady."
Ivo Andrle, Aerofilms

REŽISÉROVY POZNÁMKY
Pestrobarvec petrklíčový se odehrává v nejmenovaném evropském městě a blíže neurčené době. V jádru scénáře stojí univerzální příběh všech vztahů a toho, jak jsme nuceni podřizovat se představě, kterou o nás má náš partner. Ať už je na nás pouze vyvíjen tlak, abychom nesli břímě rozhodování v každodenním životě, anebo je po nás požadováno, abychom za zdmi ložnice hráli rozličné hry, všichni na vlastní kůži známe stres spojený s naplňováním představy, kterou o nás mají naši bližní, a naopak s naší potřebou, aby naši bližní splňovali naše vlastní očekávání, jakkoliv nevinná. Pestrobarvec petrklíčový tuto premisu dohání do extrému v rámci sadomasochistického vztahu jeho hlavních hrdinek, kdy sledujeme, jak submisivní Evelyn ve skutečnosti dominuje své starší milence Cynthii. V průběhu filmu se postupně odkrývají rozmanité vrstvy Cynthiiny osobnosti; a my neustále přehodnocujeme její roli v rámci vztahu, s tím jak se mění z bezcitné ledové královny přes povolnou milenku až k ovládané oběti.
Důležitou součástí filmu je také samotná podstata hereckého umění, vzhledem k tomu, že vypráví příběh dvou lidských bytostí, které se dohodnou, že budou hrát určité role a pořád dokola přehrávat tytéž scény. Dokonce i to, jak se pohybují, je předem dané, za pomoci značek z pásky nalepených na podlaze. Přestože opakuje stále stejné repliky, Cynthiina role kruté a dominantní ženy se proměňuje pokaždé, když ji spatříme, a divákovi se čím dál víc odhaluje skutečná dynamika jejího vztahu s Evelyn. Postavy opakují stále stejná slova a situace, ale čím víc o nich víme, tím víc toho pochopíme pokaždé, když znovu přehrávají nějakou scénu. Na konci filmu, místo aby zněl chladně a klidně, se Cynthii třese hlas, takže působí zranitelně a takřka na pokraji zhroucení.
Výchozím bodem pro psaní scénáře byla touha prozkoumat, jakým způsobem lze vzkřísit nechvalně proslulý žánr erotického filmu 70. let. Zejména snímky Jesse Franca na mě udělaly dojem svojí nesmírnou atmosféričností, působivostí a sexuálním zápalem, a věděl jsem, že je chci použít jako východisko pro napsání vášnivého milostného příběhu. Předběžným plánem bylo nejen použít Francovy filmy jako předobraz, ale také se inspirovat jeho způsobem práce – natočit něco velice rychle a levně bez přílišného množství herců či lokací. Zároveň však bylo důležité vyhnout se kopírování, proto ve filmu záměrně chybí nahota a jakákoliv klišé, která jsou se sadomasochismem obyčejně spojována. Film je na mnoha místech otevřeně sexuální, avšak nikdy v konvenčním slova smyslu. Jeho nejzásadnějším aspektem je ono snové, postorgasmické plynutí. Člověk má pocit, jako by byl sám film jakýmsi kouzlem, pod jehož vlivem se Evelyn ocitla. Právě na tomto kouzlu je závislá, a ta neukojitelná touha po tomhle sexuálním rauši vede k sebedestrukci jejich vztahu. Velká část filmu je natočena z Evelynina pohledu, kdy je Cynthie objektivizována až do té míry, že se všechno stává fetišem. Člověk má ze začátku pocit, že film je jen o něco promyšlenější verzí většiny sedmdesátkových softcoreových bijáků, ale pak se najednou vyjeví jeho skutečná povaha, když si diváci uvědomí, že Cynthie není ztělesněním oné klasické fantazie dominy, nýbrž pouze ženou, která má ráda mazlení ve vytahaném pyžamu; což je pro její submisivní milenku nanejvýš frustrující.
Mým záměrem bylo, aby byl v překrývání žánrů a všední realitě rituálních her obsažen jemný humor. Ve filmech zabývajících se fantazií člověk vídá pouze ztělesnění fantazie v její dokonalé podobě – dominantní žena či muž jsou vždy dominantní skrz naskrz a submisivní postava osciluje mezi poslušností a vzdorem. Ve filmu Pestrobarvec petrklíčový drží otěže pokorně vyhlížející submisivka, a to do takové míry, že je to místy až komické, a domina si málem ani nezvládne obléci obzvláště rafinovaný exemplář spodního prádla. Naším ohniskem zájmu je načrtnout sexuální fantazii, avšak nechat ji střetnout se s pragmatikou skutečného života, navzdory pohádkovým

ČSFD.CZ