SARAJEVSKÝ ATENTÁT (fotografie)

K sarajevskému atentátu došlo dne 28. června roku 1914. Události, které po něm následovaly, v mnoha ohledech změnily osud nejen Sarajeva a Bosny a Hercegoviny, ale i Evropy a zbytku světa. Sarajevský atentát se v evropské historiografii považuje za začátek první světové války, ve které zahynulo kolem 9 milionů lidí. Nedílnou součásti výstavy je i patnáctiminutový němý dokumentární film s názvem Souder Ausgabe Sarajevo 1914 nacházející se ve sbírkách Kinotéky Bosny a Hercegoviny.

Výstava SARAJEVSKÝ ATENTÁT přibližuje poslední okamžiky života arcivévody a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho choti Žofie Chotkové.
K sarajevskému atentátu došlo dne 28. června roku 1914. Události, které po něm následovaly, v mnoha ohledech změnily osud nejen Sarajeva a Bosny a Hercegoviny, ale i Evropy a zbytku světa. Sarajevský atentát se v evropské historiografii považuje za začátek první světové války, ve které zahynulo kolem 9 milionů lidí.
Výstavu připravil u příležitosti stého výročí atentátu tým pracovníků Národního historického archivu v Sarajevu v čele s jeho ředitelem Sejdalijou Gušićem. Tato instituce je jedna z mála, která vlastní materiály, které se přímo k sarajevskému atentátu vztahují.
Sled fotografií na vystavených panelech kopíruje oficiální program pobytu arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky vévodkyně Žofie von Hohenberg, který vypadal následovně: příjezd do Bosny a Hercegoviny a do Sarajeva, ubytování v Hotelu „Bosna“ v lázních Ilidža nedaleko Sarajeva, prohlídka samotného Sarajeva, přítomnost arcivévody Františka Ferdinanda na vojenských manévrech v okolí Sarajeva, první neúspěšný atentát i jeho úspěšné dokonání. Následují fotografie ze Sarajeva po atentátu - zatknutí atentátníků, doprovod ostatků arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky ze Sarajeva, obvinění a soudní řízení s atentátníky, postavení pomníku Františku Ferdinandovi a Žofii von Hohenberg v roce 1917, stejně jako přenášení ostatků a pohřeb atentátníků na hřbitově Svatý Marko v Sarajevu v roce 1920.
Nedílnou součásti výstavy je i patnáctiminutový němý dokumentární film s názvem Souder Ausgabe Sarajevo 1914 nacházející se ve sbírkách Kinotéky Bosny a Hercegoviny.
Výstava vznikla ve spolupráci Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v Praze, Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze a odborem veřejné diplomacie MZV ČR.

V Kroměříži bude výstava díky Muzeu Kroměřížska doplněna o dvě uniformy z první světové války :

Vojenský plášť čs. legionáře v Itálii Ludvíka Popílka z Cetechovic, 32. střelecký pluk. Na nadloktí rukávový štítek s iniciálami ČS (Češskaja sotňa-Česká družina) a číslem pluku. Muzeu Kroměřížska - darovala Božena Kovářová z Vizovic.
Letní blůza a kalhoty čs. legionáře v Rusku Aloise Stříže, sloužil u 2. dělostřelecké brigády (I. baterie) - rukávový štítek na nadloktí. Místo narození Vrahovice, bydliště Kroměříž. Muzeu Kroměřížska - darovala S. Střížová, Kroměříž.