Hořící keř

Nominace: nejlepší film, režie, ženský herecký výkon v hlavní roli (Tatiana Pauhofová) mužský herecký výkon v hlavní roli (Petr Stach), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Jaroslava Pokorná) mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Ivan Trojan), scénář (Štěpán Hulík), kamera (Martin Štrba), střih (Pavel Hrdlička), zvuk (Petr Čechák, Marek Hart), hudba (Antoni Komasa­Lazarkiewicz), filmová scénografie (Milan Býček), kostýmy (Katarína Hollá) masky (Zdeněk Klika). Film vychází z třídílného dramatu z produkce HBO, který vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Jeho hlavní postavou je skutečně existující advokátka Dagmar Burešová (Tatiana Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachův čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném studeném ohni a zrůdném spiknutí, do něhož byl důvěřivý student údajně nevědomky vmanipulován.

Drama / Životopisný
Česko / Polsko, 2013, 206 min
Režie: Agnieszka Holland
Scénář: Štěpán Hulík
Kamera: Martin Štrba
Hudba: Antoni Lazarkiewicz
Hrají: Táňa Pauhofová, Jaroslava Pokorná, Petr Stach, Igor Bareš, Vojtěch Kotek, Adrian Jastraban, Patrik Děrgel, Ivan Trojan, Jenovéfa Boková, Denny Ratajský, Ivana Uhlířová, Jan Budař, Stanislav Zindulka, Ondřej Malý, Martin Huba, David Novotný, Alois Švehlík, Jiří Bábek, Miroslav Krobot, Emma Smetana, Taťjana Medvecká, Lukáš Weber,...
Film vychází z třídílného dramatu z produkce HBO, který vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Jeho hlavní postavou je skutečně existující advokátka Dagmar Burešová (Tatiana Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachův čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném studeném ohni a zrůdném spiknutí, do něhož byl důvěřivý student údajně nevědomky vmanipulován. Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vybrala jako českého kandidáta pro boj o nadcházející Oscary drama Hořící keř režisérky Agnieszky Holland. „Film o hrdinském činu studenta Jana Palacha, jenž se v lednu 1969 upálil na protest proti okupaci Československa, vznikl podle scénáře Štěpána Hulíka v produkci HBO Europe a Nutprodukce. V hlasování českých akademiků zvítězil Hořící keř mezi 35 českými filmy drtivou většinou, a bude tak zastupovat českou kinematografii na 86. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS),“ uvedla Martina Chvojka Reková. Za Hořícím keřem skončili Donšajni Jiřího Menzela a Líbánky Jana Hřebejka. Doporučení ČFTA neznamená nominaci na Oscara, o tom rozhodnou až Američané 16. ledna příštího roku. Ceny se pak předají 2. března 2014 v Los Angeles. Hořící keř měl v ČR velmi dobré recenze a několik ohlasů přišlo i ze zahraničí. Ve filmu renomované režisérky a polské absolventky pražské FAMU Agnieszky Holland si zahráli např. Jan Budař, Tatiana Pauhofová, Jaroslava Pokorná, Vojtěch Kotek, Martin Huba, Ivan Trojan a Igor Bareš.
Cizinci příběhu rozumí
„Poprvé v historii je za Českou republiku vyslán do oscarového klání film, jehož režisér není českého původu. Trojnásobná držitelka nominace na Oscara, polská režisérka Agnieszka Holland má však k důležitému okamžiku české historie blízký vztah, protože v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy studovala na pražské FAMU,“ upozornila Reková. Film se nezabývá jen příčinami Palachova činu a jeho průběhem, ale hlavně bojem advokátky Dagmar Burešové za pravdu a manipulacemi, kterými se snaží komunistický režim Palacha zdiskreditovat či vymazat z paměti lidí. Komunistický poslanec Vilém Nový tehdy veřejně zpochybnil motivy činu Jana Palacha nesmyslnou teorií o studeném ohni. „Je velmi těžké dotknout se pravdy o blízké minulosti. Jsem vděčná, že jsem se prostřednictvím filmu o Janu Palachovi a Dagmar Burešové mohla vyrovnat s podstatnou událostí, jež je spojena s mou generací. Je důležité umět se vypořádat s komunistickou minulostí,“ řekla Agnieszka Holland. „Po uvedení Hořícího keře na mnoha festivalech se ukazuje, že film je srozumitelný i pro ty, kteří nemají s komunistickým režimem vlastní zkušenost.“ „Osobně vnímám výběr Hořícího keře jako kandidáta na Oscary nejen jako ocenění všech, kdo se na filmu podíleli, ale především těch, o nichž vypráví. Jejich připomínka, že nelhat a zachovat si rovnou páteř je možné v každé době, se právě teď ukazuje jako velmi aktuální,“ dodal scenárista Štěpán Hulík. Hořící keř byl původně televizní projekt (série pro HBO), jehož zkrácená filmová verze měla v českých kinech premiéru v září letošního roku. Vzhledem k tomu, že se jedná o výjimečný případ, čeká vybraný film ještě posouzení komisí Americké filmové akademie pro cizojazyčné filmy. Ta musí potvrdit, že film splňuje podmínky stanovené pravidly pro tuto kategorii.
AGNIESZKA HOLLAND (28.11.1948 Varšava)
Cesta varšavské rodačky k filmové práci vedla přes studia na pražské FAMU, kterou navštěvovala v pohnutém konci 60let (absolvovala v roce 1971). Díky tomu měla Agnieszka Hollandová možnost zažít v bývalém Československu vzrušenou atmosféru Pražského jara 1968 a poznat řadu osobností, které se později staly symbolem boje za českou svobodu a demokracii. Jako asistentka režie začínala s těmi nejlepšími – pracovala s velikány polské kinematografie Andrzejem Wajdou a také Krzysztofem Zanussim. Její celovečerní debut Venkovští herci (Aktorzy Prowincjonalni, 1980) se stal jedním z klíčových titulů tzv. " kina morálního neklidu". Metafora na tehdejší politickou situaci v Polsku získala na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 1980 Cenu mezinárodní kritiky.
Po vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, kdy bylo jasné, že její společensky kritické filmy nebudou moci vznikat, odchází Hollandová do emigrace. I zde se věnuje ožehavým společensko-politickým a morálně naléhavým tématům současnosti i nedávné minulosti. Snímek o osudech židovských žen za 2. světové války Bittere Ernte (Angry Harvest, Hořká sklizeň, 1985) natočený v německé produkci jí vynáší první oscarovou nominaci na nejlepší zahraniční film. Ve filmu Jak zabít kněze (To Kill A Priest, 1988) se inspiruje osudy duchovního Jerzyho Popieluszka, umučeného polskou tajnou policií, její snad nejznámější snímek Evropa, Evropa (Europa, Europa, 1990) vypráví vzrušující příběh židovského chlapce, jemuž se podařilo přežít jak stalinské represe, tak výcvik v elitním nacistickém táboře. Příběh hrdiny, smýkaného neuvěřitelnými poryvy dějin, byl nominován na Oscara pro nejlepší zahraniční film a v této kategorii získal Zlatý Globus.
Díky mezinárodně uznávaným kvalitám režisérky jsou snímky Agnieszky Hollandové pravidelně uváděny na světových festivalech, pracuje s předními světovými herci – např. Leonardo DiCaprio a David Thewlis v biografickém dramatu Úplné zatmění (Total Eclipse, 1995), nebo Albert Finney, Jennifer Jason Leighová a Ben Chaplin v romantickém dramatu Washingtonovo náměstí (Washington Square, 1997). K židovské tématice, která se prolíná celou její tvorbou, se vrátila i ve filmu V temnotě (In Darkness, 2011), který byl opět nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film.
Pracuje nejen v rodném Polsku, v USA, ale za filmovou prací se vrací i do České republiky. Zde vytvořila velký třídílný seriál pro produkci HBO Hořící keř (Burning Bush, 2013). Vysoce emotivní drama, věnované okolnostem upálení Jana Palacha, jehož byla režisérka v době studií svědkem, patří k filmovým událostem roku.