ZEMĚ LHOSTEJNOST (Švandovo divadlo)

pátek 25. 4. 2014 v 19.00 hodin

Divadelní sál

220 Kč
čtěte více

Předprodej od 10. února. Karel Kryl jako písničkář s výjimečným básnickým talentem, ale hlavně jako vizionář a prorok, jehož skeptické názory publikum v porevolučním nadšení najednou nechtělo slyšet. Země lhostejnost vychází ze stejnojmenné knihy porevolučních esejů, představení s rytmickými voicebandy a třemi kytarami, ve kterém každý z šesti herců je Karlem Krylem, překvapí rovněž nečekanou scénografií. Cyklus B. Představení v rámci festivalu Stoptime Krylogie I. (22. - 26.4.)

V nové studiové inscenaci představíme písničkáře a básníka Karla Kryla jako kacíře i proroka. Inscenace Země lhostejnos tpřiblíží konec disentu v Čechách i Krylovo rychlé střízlivění z polistopadové euforie. Premiéru chystá režisér Dodo Gombár na 5. října 2013.

Karel Kryl jako písničkář s výjimečným básnickým talentem, ale také jako vizionář a prorok, jehož skeptické názory publikum v porevolučním nadšení najednou nechtělo slyšet. Člověk hořce zklamaný novým vývojem a jeho lídry, člověk, kterému na konci života možná žalem puklo srdce… I tak ukáže Karla Kryla inscenaceZemě Lhostejnost v režii Doda Gombára, který je zároveň uměleckým šéfem divadla.

Kryl jako básník i prorok

Autory hry Země Lhostejnost Doda Gombára a Libora Vodičku inspirovaly hlavně Krylovy polistopadové eseje z let 1990-1993. Ty vyšly ve stejnojmenné sbírce nakladatelství TORST v roce 2012. Hra využívá
i citací z Krylových básní, písňových textů a představí i jeho dosud nevydané eseje a úvahy. Tvůrcům je z rodinného archivu poskytla umělcova manželka Marlen Krylová - z jeviště tak veřejně zazní úplně poprvé.

„Kryl šel vždycky proti proudu. A vždycky věděl, že minulost se zazdít nedá,“ říká Dodo Gombár, který k představení zároveň vybíral hudbu. Společně s Liborem Vodičkou se ale rozhodl ukázat Karla Kryla jinak, než jak bývá obvykle vnímán. Hra Země Lhostejnost tak není oslavným medailonem nepochopeného „klasika“ ani vzpomínkovým večerem s písničkami, které v době Krylovy emigrace mezi národem zlidověly. Pomocí rytmizovaného slova, obrazu a komentáře hledají tvůrci i herci „svého“ Karla Kryla a svůj vztah k němu.

„Chtěli jsme tedy, aby bylo jasné, že jsme to MY, náš čas, náš věk, naše jednání… A že Karel Kryl ´jenom´ předběhl dobu. Hrajeme si také s tím, že je Kryl falešná modla - nemůže proto chybět Bratříček. I to jsme tam chtěli dostat. Ale hlavně jsme chtěli dostat tam nás: Čechy“ říká spoluautor hry Libor Vodička, který výsledný scénář označuje jako „politicko-poetický patchwork“, kde kousky různých látek sešité do jednoho kusu vytvoří nový, v tomto případě překvapivě aktuální vzor.

V inscenaci s živou hudbou a rytmickými voicebandy se představí šest herců, z nichž každý může být a také je Karlem Krylem. Ze smíchovského souboru hrají Miroslav Hruška, Patrik Děrgel, Klára Cibulková, Petra Hřebíčková, pohostinsky vystoupí Jan Holík a Týna Průchová.

„Čím víc mám o něm načteno, nakoukáno a porozprávěno s jeho vrstevníky, tím dvojsečnější mám z něj dojem,“ říká o svém vztahu ke Karlu Krylovi jedna z protagonistek představení, herečka Klára Cibulková. „Asi to žádný ´brouček´ nebyl, ale za vším tím řvaním, kritikou, ironií, cynismem, ješitností a ambicí člověk cítí velké lví srdce, pokoru, sebereflexi a zanícení pro život jednotlivce i společnosti. Kryl se nedá v autě poslouchat jako kulisa, nad ním člověk musí přemýšlet. Protože to není jen tak a není to jedno…“

KAREL KRYL
(12. dubna 1944 - 3. března. 1994)

„Stojí někdo o to odpuštění? Snad těch pár vinných, nevědoucích a věřících zrůdné ideologii. Sotvakdo však z těch ostatních. Z těch – lhostejných. Neb praví písmo: „Buď žhavý, nebo ledový, ale nebuď vlažný.“ Lhostejnost je v mých očích ten nejděsnější hřích, ten nejpodlejší vrah, nejzrůdnější a nejodpornější neřest již je člověk schopen. Neboť právě svobodnou vůlí jsme jedině podobni Pánu.

Karel Kryl

Narodil se v Kroměříži v knihtiskařské rodině. Byl u toho, když otcovu dílnu počátkem 50. let komunisté zlikvidovali. Vyrůstal pak jen s matkou a sourozenci (sestra a bratr) v bídě, a na tak tvrdou zkušenost pak nikdy nezapomněl.

V Bechyni vystudoval keramickou průmyslovku, a v té době také dostal první kytaru, na níž složil svou první píseň – tehdy byla ještě veselá – o tchýni, které vítr rozfoukal drdol. V roce 1965 napsal jeden ze svých nejslavnějších textů, Anděla s polámanými křídly… Sám o svém prvním protestsongu kdysi řekl: „Když jsem jednou své písničky zpíval v Teplicích v zámeckém sklepení mladým posluchačům, řekl mi jeden z nich po představení, že jsou to protestsongy. Nevěděl jsem tehdy dost přesně, co to je," ironizoval to s odstupem. "Vyprávěl mi o Bobu Dylanovi, Donovanovi a Tomu Paxtonovi, kteří zpívají protestní písně. Později mi některé pustil z gramofonových desek. Teprve když jsem si přečetl jejich překlady, tak jsem se dozvěděl, že vlastně také protestuji."

V té době byl zaměstnán v teplickém závodě na sanitární keramiku a spoluzaložil „Docela malé divadlo“, spolu s Tomášem Slámou, Ivanem Binarem a Luďkem Nekudou pak později slavné ostravské divadélko „Waterloo“. Střídal různá zaměstnání, místo bydliště a hromadila se v něm nechuť z tehdejších poměrů
v komunistickém Československu.

V srpnu 1968, konkrétně druhý den po okupaci sovětských vojsk, napsal další emotivní píseň, Bratříčku, zavírej vrátka. Další den už se její nahrávka, díky Jiřímu Černému, objevila v ostravském rozhlase. Téměř okamžitě se stala doslova hymnou následujících normalizačních let. V září 1969 se Karel Kryl rozjel do Německa na festival písničkářů a nevrátil se dlouhých dvacet let.

Málokterý z exulantů budil po svém návratu do vlasti takovou pozornost. Všichni se na něj
v polistopadových dobách těšili, všichni jej vítali. On se však takřka bezprostředně vytasil s varováním
a skepsí. Naše nová demokracie mu připadala nekultivovaná, ekonomické reformy neprůhledné, média málo svobodná. Nejvíc ho však zasáhlo rozdělení federace. To také zřejmě definitivně prohloubilo neshody a výhrady, které měl k tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi. A tak se kromě koncertování zkoušel ze své skepse a frustrace vypsat v básních a fejetonech, z nichž některé vyšly nejprve jednotlivě ve Zlínském deníku, v r. 2012 pak v souboru Země Lhostejnost. Teď se sbírkou inspirovali tvůrci smíchovské divadelní adaptace, kterou inscenují pod stejnojmenným názvem.

zpět nahoru



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

září 2018

po3101724
út4111825
st5121926
čt6132027
7142128
so18152229
ne29162330

Do

říjen 2018

po18152229
út29162330
st310172431
čt4111825
5121926
so6132027
ne7142128
Potvrďte vybrané odbobí