Hvězdárna Kroměříž

Astronomie, a to hlavně populárně-vědecká, má v Kroměříži bohatou tradici. V letech 1878–1915 totiž působil v Kroměříži prof. Ferdinand Nábělek, který organizoval populární astronomické přednášky pro veřejnost, psal odborné články a spisy a jeho mapy byly známé i v zahraničí. Stal se tak fakticky zakladatelem tradice moderní astronomie v Kroměříži, a tato tradice je jeho pokračovateli udržována již přes 120 let.

První astronomické zařízení bylo ovšem v Kroměříži postaveno až v roce 1947 na popud vynikajícího astronoma amatéra Čeňka Šilera, který s pomoci B. Hoferka postavil na svém dvoře nedaleko dnešního autobusového nádraží soukromou hvězdárnu. Čeněk Šiler publikoval dlouhá léta své fotografie v časopise Říše hvězd a jeho odborné příspěvky dosahovaly vynikající úrovně. Čeněk Šiler zemřel v roce 1965 a po jeho smrti bylo v roce 1968 započato na popud nadšeného amatéra Josefa Hudce s výstavbou městské hvězdárny v Dolních zahradách.

Při stavbě bylo použito původního vybavení z Šilerovy hvězdárny, byla použita kupole a dalekohled, který svému účelu slouží v kupolí hvězdárny dodnes. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1971 a to hlavně díky nezměrnému úsilí Josefa Hudce, který celou stavbu postavil doslova vlastníma rukama, neboť mu pomáhali pouze nejbližší příbuzní a několik známých. Josef Hudec měl s hvězdárnou dalekosáhlé plány, ovšem jeho smrt v roce 1972 zastavila veškeré aktivity kolem hvězdárny. Dílo zůstalo nedokončené a chátralo, zázemí dalších zájemců o astronomii chybělo. Měst. NV proto předal hvězdárnu do zprávy Domů Kultury v Kroměříži a též odkoupil dalekohled od rodiny Šilerovy. Fotografie z průběhu výstavby Hvězdárny Kroměříž jsou uvedeny v galerii v sekci Hvězdárna Kroměříž.

V roce 1973, k 500. výročí narození Mikuláše Kopernika, založili studenti kroměřížského gymnázia pod vedením Otakara Lukáše astronomický kroužek, který pracoval pod správou Domů Kultury Kroměříž. Na podzim téhož roku byla hvězdárna otevřena pro veřejnost. V počátcích činnosti se počet členů kroužku pohyboval kolem 20 a počet návštěvníků v jednom roce se pohyboval kolem 200. Astronomický kroužek též pořádal přednášky pro veřejnost a též se účastnil různých odborných akci.

Během 80. a 90. let činnost kroužku stagnovala a členové se soustředili pouze na činnost nezbytně nutnou na udržení základního chodu astronomického kroužku. Výjimkou byl pouze rok 1985 a 1986, kdy očekávala nejširší veřejnost návrat komety Halley a kdy došlo k nebývalému zvýšení zájmu o astronomii právě v řadách nejširší veřejnosti. V těchto letech se pohyboval počet návštěvníků během jednoho roku kolem 1000 a členové astronomického kroužku pořádali velké množství populárně-vědeckch přednášek pro veřejnost. Ovšem kometa Halley opustila vnitřní části Sluneční soustavy a s tím, jak se vzdalovala od Země, klesal zájem veřejnosti a také samotných členů astronomického kroužku o Hvězdárnu Kroměříž. Největší útlum v činnosti kroužku nastal v první polovině 90. let, kdy hvězdárna prakticky pouze chátrala.

Od roku 1996 se ovšem opět obnovila činnost kroužku pod vedením Ing. Jakuba Koukala jak na poli vědeckém, tak i na poli populárně-vědeckém. Zvýšení zájmu o Hvězdárnu Kroměříž opět souviselo s návratem jasných, pouhým okem pozorovatelných komet (v roce 1996 Hyakutake a v roce 1997 Hale-Bopp). Právě během návratu "komety století" Hale-Bopp stoupl počet návštěvníků Hvězdárny Kroměříž v roce 1997 na 435, což byl rekord v návštěvnosti právě od návratu komety Halley. Od roku 1997 se pohybuje počet návštěvníků Hvězdárny Kroměříž každý rok mezi 300 až 400 zájemci o astronomii ročně, což je vzhledem k současnému zájmu veřejnosti o vědu a vzhledem k počtu obyvatel města Kroměříž (31 000) poměrně uspokojující fakt, který svědčí o tom, že činnost členů astronomického kroužku není v současné situaci na poli osvětovém zbytečná.

Do rozvoje hvězdárny ovšem zasáhla v roce 1997 povodeň, která čerstvě opravenou hvězdárnu zdevastovala a též zničila část optického vybavení. Proto členové astronomického kroužku zakoupili z příspěvku od města Kroměříže nové přenosné dalekohledy, které slouží jak k odborné činnosti, tak také k osvětové činnosti.

Astronomický kroužek pořádá pravidelně přednášky pro střední a základní školy, které bývají často spojovány i s pozorováním na hvězdárně. Členové kroužku se též zúčastnili jako odborný doprovod Expedice Saros 1999 za úplným zatměním Slunce v Maďarsku, které bylo posledním zatměním Slunce v tomto tisíciletí na Zemí. Expedice, která proběhla jako akce CK Marion-Tour, se zúčastnilo celkem 79 zájemců z rád široké veřejnosti. Členové astronomického kroužku si přivezli z expedice velké množství fotografického materiálu, který byl ještě řadu měsíců po zatmění výstavován v různých institucích na území města Kroměříže. Astronomický kroužek též připravil o úplném zatmění Slunce ve spolupráci s Knihovnou kroměřížská přednášku pro širokou veřejnost, která se setkala s velkým zájmem veřejnosti.

Hvězdárna Kroměříž disponuje v současné době poměrně variabilním vybavením dalekohledy, tyto dalekohledy jsou většinou mobilní a umožňují pořádání výjezdu do okolních obcí za účelem uspořádaní pozorování pod noční oblohou přímo v obcích, že kterých se jejich obyvatelé těžko dostáváji do Kroměříže. Dalekohledové vybavení Hvězdárny Kroměříž je v současné době následující:

  • reflektory typu Newton o rozměrech 240/1200, 200/1200 a 114/500
  • refraktory o rozměrech 110/1600, 55/800



Výběr akcí filtrem

Zajímá mě

Pustí mě tam?

Mám na to?

Mám čas?

Potvrďte kritéria filtru

Zvolte datum

Od

říjen 2017

po29162330
út310172431
st4111825
čt5121926
6132027
so7142128
ne18152229

Do

listopad 2017

po6132027
út7142128
st18152229
čt29162330
3101724
so4111825
ne5121926
Potvrďte vybrané odbobí