Love

NE 20/9 20.00 (2D), PO 21/9 20.00 (3D) Po brutalitou prosycených snímcích se Gaspar Noé rozhodl natočit film o lásce. Nebyl by to však správný rebel obsahu i formy, aby tento cit nepojal po svém a nezvolil explicitní sex jako klíč. Trojrozměrné putování zákoutími, o nichž se ve slušné společnosti pouze šeptá, je nejen dráždivou podívanou, ale také lovestory s nostalgickým podtextem.

Love

Drama / Erotický
Francie, 2015, 130 min, titulky, DO 18 LET NEPŘÍSTUPNÝ

Režie: Gaspar Noé
Scénář: Gaspar Noé
Kamera: Benoît Debie
Hrají: Karl Glusman, Klara Kristin, Aomi Muyock, Gaspar Noé, Benoît Debie, Vincent Maraval

LÁSKA stojí mimo dobro a zlo. LÁSKA je genetická potřeba. LÁSKA je změněný stav vědomí. LÁSKA je tvrdá droga. LÁSKA je duševní choroba. LÁSKA je mocenská hra. LÁSKA přesahuje lidské já. LÁSKA je oslepující světlo. LÁSKA je sperma, tekutiny a slzy. LÁSKA je vzrušující sexuální melodrama o chlapci, dívce a DALŠÍ DÍVCE.

PROČ TENTO FILM?
"Génius a provokatér Gaspar Noé, plus věčné téma lásky a explicitně ztvárněné sexuální scény, rovná se výbušný materiál. To bylo zřejmé už od oznámení projektu LOVE. Netušili jsme ale, jak citlivým způsobem Noé ke snímku přistoupí. Kdo by čekal drsné scény, bude překvapen mírou něhy, melancholie, ale i sebeironie a humoru. Dlouhé, otevřeně zobrazené sexuální pasáže boří obvyklé pravidlo, že sex ve filmu buď není pořádně vidět, nebo působí vulgárně. Tady neplatí ani jedno a tahle studie vývoje jednoho vztahu divákům připomene, že milovat je nejvíc naplňující, ale i nejvíc zničující." Jan Noháč, Aerofilms

Gaspar Noé (režisér a scénárista)
Gaspar Noé, který je autorem snímků Vejdi do prázdna, Sám proti všem či Zvrácený, patří mezi nejprovokativnější francouzské režiséry současnosti. Jeho videoklip Protège-Moi pro skupinu Placebo nebyl pro svou sexuální otevřenost nikdy vysílán. Noé bývá spolu s Bruno Dumontem, Françoisem Ozonem či Catherine Breillatovou řazen do proudu nové extrémní francouzské kinematografie. Víc než francouzskými kolegy se však Noé nechává inspirovat tvorbou Stanleyho Kubricka. Typickým formálním rysem je pro něj střídání rychlých, až iritujících sekvencí s dlouhými statickými záběry.

ČSFD (76%)